Výchova k pohybu není prioritou pro politické strany. ČUS požaduje rozšíření sportu ve školách

Zástupci státu a řada politických stran nahlíží na sport a pohybové aktivity jako na zbytnou volnočasovou aktivitu.

uniweb

Tento přístup se však musí zásadním způsobem změnit. Důvodem je rostoucí počet obézních lidí a tím spojené náklady na léčbu souvisejících onemocnění jako například cukrovka.

„Zhoršuje se zdraví obyvatel, jejich psychický stav a je velmi smutné, že slovo sport a zdraví prospěšné pohybové aktivity nejsou prioritou pro politické strany. Zároveň nechápeme, že ministerstvo školství v době probíhající pandemie nepřichází s programy na posílení podpory výchovy k pohybu a pohybové gramotnosti. Přínosy sportu pro společnost už není možné přehlížet,“ prohlásil Miroslav Jansta, předseda České unie sportu na valné hromadě konané v Nymburce.

Zástupci sportovních svazů, klubů a jednot přijali usnesení, ve kterém vyzývají stát k nápravě tohoto stavu a nastavili konkrétní kroky k tomu, aby se pohybové aktivy staly nedílnou součástí prorůstového faktoru České republiky.

Finální verze usnesení, které schválilo skoro 60 zástupců sportovních svazů, zní: „Oslovit rozhodující politické strany v ČR s výzvou k realizaci vládních dokumentů podpory sportu a zapracování oblasti sportu, zdraví prospěšných pohybových aktivit, sportovní infrastruktury a systémové výchovy ke sportu, pohybu a zdravému životnímu stylu, do svých programů. Vyzvat Vládu České republiky k navýšení finanční podpory sportu ze státního rozpočtu na stejnou úroveň jako resort kultury.“

I když v České republice sportuje pravidelně kolem 2 milionů lidí a pohyb je jednou z nejdůležitějších prevencí proti chorobám spojené s obezitou a nedostatkem pohybu, politické strany tuto skutečnost nereflektují. Stejně tak je přehlížen fakt, že nejčastěji umírali na Covid-19 lidé s obezitou.

„Patříme k nejtlustším národům světa, nemocemi oběhového a pohybového aparátu trpí miliony Čechů. A já marně hledal v programech politických stran před volbami do poslanecké sněmovny nějaký relevantní náznak strategie pro razantnější nápravu. Přitom ve všech vyspělých státech je podpora sportu a zdraví prospěšných pohybových aktivit vnímána jako investice do prosperity země a její budoucnosti,“ prohlásil Miroslav Jansta, předseda ČUS.

Pandemie způsobila obrovské škody na tělesné kondici a zdraví obyvatel všech věkových skupin. Pokud stát organizovaně nezasáhne, budou se problémy prohlubovat. Vždyť podle Všeobecné zdravotní pojišťovny vzrostly za posledních sedm let náklady za léčbu cukrovky o více než 2 miliardy korun, jen za minulý rok vyšla léčba tohoto onemocnění u více než 560 pacientů na 8,2 miliardy korun. Navíc pohybové aktivity jako prevence zdraví nejsou důstojně zastoupeny ani v Národním plánu obnovy.

„Proto vyzýváme všechny politické strany, aby se sport stal součástí jejich politických programů. Považujeme za důležité, aby se zasadily o navýšení rozpočtu do roku 2025 na stejnou úroveň, jako má rezort kultury. Dále chceme iniciovat a diskutovat zřízení Státního fondu na obnovu a rozvoj sportovní infrastruktury České republiky. A v neposlední řadě by měl stát pobídnout soukromý sektor k vyšší podpoře sportu a také celého neziskového sektoru přijetím opatření ke společenské odpovědnosti firem,“ prohlásil Miroslav Jansta na valné hromadě ČUS v Nymburce.

Rozšíření tělesné výchovy na všech stupních

Delegáti se na 39. Valné hromadě ČUS zároveň shodli na tom, že je potřeba navýšit počet hodin tělesné výchovy a pohybových aktivit na všech stupních školského systému České republiky, a to minimálně na dvě za týden. O stovky hodin pohybu žáci a studenti přišli kvůli pandemii, podle několika studií mládež přibrala na tělesné hmotnosti v průměru o několik kilogramů. Hrozí, že si nevypěstují návyky k pravidelnému pohybu a tím ke zdravému životnímu stylu.

„Stát jako dobrý hospodář je povinen nastavit podmínky tak, aby zamezil škodám na zdraví obyvatel. Nejúčinnější metodou je výchova mladé generace ke správným návykům, aktivnímu pohybu a péči o své zdraví přirozenou cestou. Vedle spolkové činnosti tak musí stát zákonitě prosazovat větší prostor pro zdraví prospěšné pohybové aktivity ve školách, od mateřských až po univerzity,“ dodal Miroslav Jansta.

Ministerstvo školství přitom oznámilo, že od září do prosince uvolní 250 milionů korun na doučování žáků.

„Kolik milionů z toho bude využito na nejvíce zanedbaný segment, tedy tělesnou výchovu? Obáváme se toho, že minimum. Jsme rádi, že Národní sportovní agentura je v tomto proaktivní a připravuje novou dotační výzvu pro podporu pohybových aktivit dětí z mateřských a základních škol,“ upřesnil Jansta.

Česká unie sportu bude dále prosazovat a obhajovat navýšení hodin tělesné výchovy, kurzů plavání a lyžování. Více motivovat žáky prostřednictvím školních sportovních soutěží, podporovat činnost speciálních sportovních tříd a budovat školní sportovní areály a jejich celotýdenní využití pro veřejnost.

„Jako největší sportovní spolek nabízíme významnou spolupráci místních organizací s vedením škol. Dále pak unikátní metodické materiály zaměřené na prožitek pohybu, které jsou realizované ve vyzkoušených programech, jako například Hodina pohybu navíc. Zajistíme i školení pedagogických pracovníků,“ doplnil Jansta. „Stát bez sportovních spolků nedosáhne k rozpohybování české společnosti. Musí se začít u dětí. Doufám, že od státu neuslyšíme proč to nejde, ale jak to jde.“

Výzva ČUS směrem k politickým stranám:

1. Financování sportu ze státního rozpočtu dosáhne alespoň do roku 2025 stejné úrovně financování jako resort kultury (v roce 2021 je rozpočet kultury 15,85 miliard korun)

2. Ve školském systému, od mateřských škol po vysoké školy, budou podpořeny minimálně dvě hodiny pohybu a sportu navíc, jakož bude i vyšší podpora školních sportovních klubů, sportovních soutěží, sportovních škol a tříd, center sportu a budování školních sportovních areálů.

3. Otevřou diskusi o zřízení Státního fondu na obnovu a rozvoj sportovní infrastruktury České republiky, kde jedním ze zdrojů bude příjem státního rozpočtu z loterií a sázkových her provozujících svou činnost v rámci sportovního prostředí (podobně jako fond životního prostředí, kultury, kinematografie, bydlení či dopravní infrastruktury a další).

4. Stát pobídne soukromý sektor k vyšší podpoře sportu mj. přijetím opatření ke společenské odpovědnosti firem nejen vůči sportu, ale celému neziskovému sektoru.

uniweb seo

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Další články z rubriky

netConcert

Hlavní zprávy

 

uniweb webíky