Sucho a vysoké teploty letos omezují výrobu elektřiny v některých zemích na Dunaji. Maďarsko i Rumunsko musely kvůli nízkým hladinám řeky snížit výkon jaderných elektráren. České Dukovany a Temelín však využívají věžové chlazení a nádrže, takže na průtok řeky nejsou závislé. ČEZ přesto počítá s častějším suchem a u nových bloků zvažuje i kombinaci vodního a suchého chlazení.
Sucho a vedra letos v létě narážejí na limity energetiky napříč střední Evropou. V Maďarsku kvůli rekordně nízké hladině Dunaje snižuje výkon jaderná elektrárna Paks a vláda na konci července zmiňovala i možnost úplné odstávky. V Rumunsku zase kvůli situaci na Dunaji omezili provoz elektrárny Cernavodă.
České jaderné zdroje podobný problém podle energetiků řešit nemusí. Dukovany i Temelín využívají chladicí věže, díky nimž nepotřebují pro chlazení tolik vody jako elektrárny, které ji odebírají průtočně z řeky.
Elektrárny s průtočným chlazením jsou na řece závislé výrazněji. Když klesne průtok nebo je voda příliš teplá, provozovatelé narážejí na bezpečnostní a ekologická omezení. V praxi to znamená snížení výkonu nebo dočasnou odstávku bloku.
Právě to nyní řeší Maďarsko a Rumunsko. Dunaj je na některých úsecích na historických minimech; situaci ovlivňuje dlouhodobé sucho a další vlna veder.
Pro jižní Čechy je klíčový především Temelín. Elektrárna odebírá technologickou vodu z vodního díla Hněvkovice na Vltavě. Zásadní roli ale hrají chladicí věže, které umožňují vodu v systému opakovaně využívat a výrazně snižují závislost na okamžitém průtoku řeky.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž dříve uvedl, že Temelín ani Dukovany kvůli hydrologické situaci v minulosti výrobu omezovat nemusely. Firma podobný vývoj neočekává ani do budoucna, protože spotřeba vody je u věžového chlazení výrazně nižší než u průtočného systému.
Dukovany využívají vodu z vodního díla Dalešice na řece Jihlavě. Přehrada byla budována i s ohledem na potřeby elektrárny a součástí systému je také vyrovnávací nádrž Mohelno.
V Dukovanech dnes provozují čtyři bloky, každý s instalovaným výkonem 510 megawattů. V Temelíně jsou dva bloky, každý přibližně o výkonu 1?000 megawattů. Obě elektrárny patří mezi hlavní zdroje elektřiny v republice a Temelín je jedním z nejdůležitějších provozů v Jihočeském kraji.
ČEZ zároveň upozorňuje, že sucho bude v Česku častější a vody může být v budoucnu méně. Proto se připravuje i na horší scénáře. U nových bloků v Dukovanech se počítá s tím, že věžové chlazení nemusí kvůli změnám klimatu stačit, a zvažuje se kombinace vodního chlazení a takzvaného suchého chlazení vzduchem. Chladicí věže v tomto uspořádání zůstávají důležité, mění se však jejich role a provozní režim.
V Dukovanech pokračuje příprava výstavby dvou nových reaktorů. Preferovaným dodavatelem je korejská společnost KHNP. Podle dřívějších plánů má být první nový blok dokončen v roce 2036.
Aktuální zkušenosti z Maďarska a Rumunska jsou varováním pro země, které jsou závislé na velkých řekách a průtočném chlazení. V jižních Čechách se však Temelín opírá o kombinaci nádrže a věžového systému. To je důvod, proč by ani v suchém létě neměl čelit stejnému typu omezení, jaké dnes postihuje dunajské elektrárny.