V jižních Čechách přibývá urážek, vyhrožování i fyzických útoků na zdravotníky, úředníky a učitele. Na problém klientského násilí upozorňuje lektorka sebeobrany Linda Štucbartová. Ve strakonické nemocnici už kvůli agresivnímu pacientovi zasahovala policie.
Konflikt s pacientem, klientem nebo návštěvníkem nemusí zůstat jen u nepříjemné výměny názorů. Slovní útoky mohou přerůst ve výhrůžky a v některých případech také ve fyzické napadení. Týká se to zdravotníků, pracovníků úřadů, učitelů i dalších profesí, které jsou každý den v kontaktu s veřejností.
Na takzvané klientské násilí upozornila v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice lektorka sebeobrany Linda Štucbartová. Podle ní se problém netýká pouze nemocnic. S konfliktním jednáním se mohou setkávat také zaměstnanci úřadů, škol, sociálních služeb nebo pracovníci, kteří vyřizují reklamace a stížnosti.
Napětí může začít zvýšeným hlasem nebo urážkami a postupně se vyhrotit. Rizikem jsou také výhrůžky nebo chování, které překračuje osobní hranice pracovníka. Samostatnou podobu má podle Štucbartové sexualizované obtěžování, se kterým se mohou setkávat například mladé zdravotní sestry.
Další problém přinášejí mobilní telefony a sociální sítě. Pracovníci se mohou stát terčem nahrávání a zveřejňování záznamů bez svého souhlasu. Podle zkušeností Štucbartové se v některých případech tlak přenáší také na rodinné příslušníky. Konflikt tak nemusí skončit okamžikem, kdy člověk opustí pracoviště.
Že agresivní chování může vyžadovat zásah bezpečnostních složek, ukazuje případ ze strakonické nemocnice. Policisté tam zasahovali proti pacientovi, který se podle jejich informací choval nebezpečně vůči personálu.
O události informovala Policie ČR. Nešlo přitom o první aktivitu zaměřenou na bezpečnost zaměstnanců strakonické nemocnice. Už v květnu 2024 tam policisté se zaměstnanci absolvovali bezpečnostní cvičení zaměřené na reakci při ohrožení nebezpečnou osobou.
Prevence klientského násilí nespočívá pouze ve fyzické sebeobraně. Důležité je podle Štucbartové rozpoznat rizikovou situaci, umět nastavit hranice a zvolit vhodný způsob komunikace. Roli může hrát také hlas a řeč těla.
Pokud se konflikt začne vyhrocovat, pracovník by měl podle okolností především získat odstup, přivolat pomoc nebo z místa odejít. Fyzická obrana přichází na řadu až v situaci, kdy není možné nebezpečí vyřešit jinak.
Odpovědnost za zvládání podobných situací neleží pouze na samotných zaměstnancích. Důležité je také to, zda mají v organizaci jasně stanovený postup pro případy vyhrožování nebo napadení a zda vědí, na koho se mohou obrátit.
Právě školení a nácvik krizových situací mohou zaměstnancům pomoci reagovat dříve, než se konflikt dostane do nebezpečné fáze. Ve zdravotnictví, na úřadech nebo ve školách přitom nejde jen o ochranu jednotlivých pracovníků, ale také o možnost poskytovat služby bez toho, aby se agresivní chování stalo běžnou součástí jejich práce.
Případ ze Strakonic tak zapadá do širšího tématu bezpečnosti lidí, kteří při své práci jednají s veřejností. Zkušenosti lektorky sebeobrany zároveň ukazují, že vedle samotné reakce na útok má význam také prevence a připravenost zaměstnavatelů.