Orlík je opět nízko. Odhalené základy vesnic připomínají krajinu před napuštěním přehrady

Orlík odhaluje krajinu, která zmizela pod hladinou

Podél Orlické přehrady se znovu objevují místa, která byla po desetiletí skrytá pod vodou. Hladina je kvůli dlouhodobému suchu několik metrů pod obvyklým stavem a z bahnitých břehů vystupují základy staveb, mostů i opevnění. Na místa, kde dříve stávala vltavská údolí, míří pamětníci, turisté i fotografové.

Podobná situace se opakuje už více než deset let. Když voda ustoupí, jsou patrné pozůstatky domů, jezů nebo předválečných bunkrů. Lidé sem často přicházejí kvůli rodinným vzpomínkám nebo zájmu o historii. Sdílené fotografie na sociálních sítích zájem o tato místa dále posilují.

Na některých lokalitách je však dnes vidět méně předmětů než dříve. Z břehů postupně zmizely větší kusy vybavení i drobné kovové nálezy. Stále se ale objevují fragmenty keramiky či porcelánu, které zůstaly u původních staveb. Nízký stav vody využívají také archeologové k průzkumům.

Krátké zimní okno otevřelo i běžně nepřístupná místa

Zima 2025/2026 přinesla kombinaci nízké hladiny a ledu, která umožnila přístup k lokalitám, kam se jinak nedá dostat. Patřily mezi ně například místa v okolí zvíkovského mostu nebo staré štoly vytesané ve skalách. S příchodem teplejšího počasí se však většina těchto míst opět ocitla pod hladinou.

Dlouhodobé sucho drží hladinu nízko

Správce toku z Povodí Vltavy uvádí, že hlavním důvodem nízké hladiny je dlouhodobý nedostatek vody v povodí a slabé přítoky. Podle podniku se hladina od 13. října 2025 drží pod kótou 339 metrů nad mořem a tento stav pokračoval i na začátku roku 2026.

Nižší hladina zároveň umožnila provést práce, které by jinak vyžadovaly zvláštní manipulaci s vodou. Patřily mezi ně například přípravy přístavních stání pro pracovní plavidla v oblasti Zvíkova.

Už v létě 2025 nízký stav vody komplikoval plavbu na části Vltavy u Orlíku. Nebylo možné zajistit minimální plavební hloubky, což omezilo vodáky i provoz lodí.

Výpravy po stopách zaniklých obcí

Mezi nejnavštěvovanější místa patří zbytky novomlýnské elektrárny z roku 1929, která dříve dodávala elektřinu protivínskému pivovaru. Lidé míří také k řopíkům u Hladné a Podolska nebo k základům starého mostu poblíž dnešního Podolského mostu.

V době nízké hladiny se připomíná i hřbitov v Červené nad Vltavou, kdysi oblíbené výletní místo v údolí považovaném za jedno z nejmalebnějších ve střední Evropě. Dochovaly se zde například základy hrobky Antonína Rozsypala, někdejšího zemského prezidenta Podkarpatské Rusi.

Velký zájem přitahují také místa, kde stávaly obce Velký Vír nebo Těchnice. Návštěvníci zde hledají stopy po domech, cestách a místech, o nichž slýchali od starších generací.

Orlík v datech a připomínka jeho výstavby

Orlická přehrada je největší vodní nádrží v Česku podle maximálního objemu, který dosahuje zhruba 716,5 milionu kubíků. Je součástí Vltavské kaskády a její vzdutí měří desítky kilometrů.

Letos se připomíná také období výstavby přehrady. Prácheňské muzeum v Písku připravuje letní výstavu obrazů malíře Karla Stehlíka, který zachycoval stavbu hráze i elektrárny a ve své tvorbě se často věnoval jihočeské krajině.