Stárnutí populace může zdražovat služby. Jižní Čechy čeká tlak na pracovní trh

Česká národní banka upozorňuje, že stárnutí populace a nízká porodnost mohou v dalších desetiletích ovlivnit trh práce, mzdy i ceny. Přibývat má lidí v důchodovém věku, zatímco demografické změny mohou postupně zvyšovat tlak na dostupnost pracovníků a na pracovně náročné služby. Jihočeský kraj přitom patří mezi regiony s vyšším podílem starších obyvatel.

obrázek: Stárnutí populace může zdražovat služby. Jižní Čechy čeká tlak na pracovní trh
ilustrační

Česko postupně stárne a demografické změny budou v příštích desetiletích ovlivňovat také ekonomiku. Podle výzkumu České národní banky mohou změny ve věkovém složení obyvatel působit na nabídku pracovní síly, mzdy, spotřebu i veřejné finance a jejich prostřednictvím také na inflaci.

ČNB zároveň upozorňuje, že není jednoduché předem určit, jak silný tento vliv bude. Demografické změny působí několika směry a jejich dopady mohou částečně vyvažovat například migrace, pozdější odchod do důchodu, vyšší zapojení lidí na trhu práce nebo růst produktivity.

Seniorů bude přibývat, silné ročníky se blíží důchodu

Na konci roku 2025 tvořili lidé ve věku 65 let a více téměř 21 procent obyvatel Česka. Podle projekcí by jejich podíl mohl do poloviny století vzrůst přibližně na 29 procent.

Výraznější demografický tlak se očekává zejména v příštích 10 až 15 letech. Do důchodového věku se totiž budou postupně dostávat početné generace narozené v 70. letech.

Současně se v Česku rodí méně dětí. V roce 2025 přišlo na svět 77,6 tisíce živě narozených dětí a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Nižší počet narozených dětí se přitom do velikosti pracovní síly promítá s výrazným časovým odstupem.

Méně pracovníků může zvýšit tlak na mzdy

Jedním z hlavních ekonomických dopadů demografického vývoje je nabídka práce. Pokud bude v dlouhodobém horizontu ubývat lidí v produktivním věku, může být pro firmy obtížnější získat zaměstnance. To může vytvářet tlak na růst mezd.

Podle výzkumu ČNB se tento mechanismus může projevit zejména u služeb, které jsou náročné na lidskou práci. S rostoucím počtem seniorů může zároveň růst poptávka po zdravotní a sociální péči a dalších službách spojených s vyšším věkem.

Právě kombinace vyšší poptávky po těchto službách a omezenější nabídky pracovníků může v delším období přispívat k inflačním tlakům. Neznamená to ale, že stárnutí samo o sobě automaticky zdraží všechny služby.

Jihočeský kraj patří ke starším regionům

Věková struktura obyvatel se výrazně liší podle jednotlivých částí republiky. Jihočeský kraj patří mezi regiony s vyšším podílem starších obyvatel. Podle dostupných krajských údajů zde žije přibližně 653 tisíc lidí, z nichž asi 144 tisíc je ve věku 65 let a více.

Průměrný věk obyvatel kraje dosahuje 43,9 roku a na 100 dětí připadá přibližně 147 seniorů. Demografický vývoj se tak může postupně projevit také v Českých Budějovicích a na Budějovicku, například při zajišťování pracovníků ve zdravotních, sociálních a dalších službách.

Pomoci může migrace i pozdější odchod do důchodu

Demografický vývoj ale neznamená, že počet pracovníků bude klesat stejným tempem jako počet lidí v odpovídajícím věku. Významnou roli může sehrát migrace. Po začátku války na Ukrajině přišlo v roce 2022 do Česka přibližně 440 tisíc ukrajinských uprchlíků a podíl ukrajinských zaměstnanců se následně zvýšil.

Podle výzkumu ČNB může migrace část dopadů stárnutí na pracovní trh zmírnit. Dalšími faktory jsou pozdější odchod do důchodu, vyšší účast lidí na trhu práce a rychlejší růst produktivity.

Tyto faktory ale podle ČNB nemění základní demografický trend. Nízká porodnost může v delším období omezovat růst populace v produktivním věku a při nedostatečném vyrovnání jinými faktory zvyšovat nedostatek pracovníků a mzdové tlaky.

Dopad na inflaci není předem jednoznačný

Demografie tak může působit na českou ekonomiku několika různými cestami. Stárnutí zvyšuje význam pracovně náročných služeb a může měnit strukturu poptávky, zatímco menší počet lidí v produktivním věku může ovlivnit nabídku pracovní síly a mzdy.

ČNB proto nepředpokládá jednoduchý vztah, podle kterého by více seniorů automaticky znamenalo vyšší inflaci. Celkový dopad závisí také na vývoji produktivity, migraci, zapojení lidí na trhu práce a dalších ekonomických faktorech.

Výzkum zároveň upozorňuje, že demografické změny mohou vedle inflačních tlaků působit také směrem k nižší neutrální reálné úrokové sazbě. Pro ekonomiku tak nejde o jediný jednoduchý efekt, ale o souběh několika dlouhodobých změn.


Další články