Pražské Klementinum uchovává nejdelší souvislou řadu meteorologických měření v Česku – teploty od roku 1784 a srážky od roku 1804. Historická data umožňují sledovat extrémy i dlouhodobé oteplování a poskytují důležitý kontext i pro vývoj klimatu v jižních Čechách.
Když meteorologové dnes analyzují sucho, vedra nebo povodně, spoléhají na moderní přístroje a satelity. V Česku však existuje místo, kde se počasí zapisuje po generace. Nejdelší kontinuální řada měření pochází z pražského Klementina.
Pro čtenáře z Jižních Čech může být tato lokalita vzdálená, ale právě tato dlouhodobá řada pomáhá vědcům porozumět změnám v klimatických podmínkách, které ovlivňují i krajinu Jihočeského kraje, ať už jde o horká léta, mírné zimy, nebo epizody extrémních srážek.
V 18. století vznikla v Klementinu hvězdárna, za kterou stál jezuitský učenec Josef Stepling. Kromě astronomických pozorování se začal věnovat i systematickému měření počasí. Teplotu, tlak a srážky zaznamenával od roku 1752.
Ne všechny záznamy prvních desetiletí se však zachovaly kompletní. Jako začátek souvislé teplotní řady se obvykle uvádí rok 1775. Od 1. ledna 1784 jsou pak údaje vedené bez přerušení podle současných měřítek, zatímco spolehlivý start kontinuální řady srážek je datován k 1. květnu 1804.
Před vznikem přístrojů se počasí na našem území zaznamenávalo v kronikách a dopisech. Již kronikář Kosmas popisoval střídání teplých zim s tvrdými mrazy. Další údaje se dochovaly v kalendářích nebo farních záznamech. Tyto informace jsou nepravidelné, ale cenné; Klementinum nabízí naopak dlouhou a souvislou řadu měření, která je srovnatelná napříč staletími.
Klementinská meteorologická řada zaznamenává extrémní hodnoty, například -27,6 °C z 1. března 1785 nebo +37,8 °C z 27. července 1983. Současně je patrný dlouhodobý trend: průměrné teploty v posledních desetiletích jsou vyšší než v dřívějších obdobích.
Stanice se nachází v historickém centru Prahy, proto se lokální podmínky mohou lišit od volné krajiny v Jižních Čechách. Pro klimatology je však klíčová kontinuita měření, která umožňuje spolehlivě sledovat vývoj klimatu.
Klementinum má výraznou dominantu – astronomickou věž vysokou 68 metrů se sochou Atlanta. Samotná měření se provádějí v měřicích budkách v jižním křídle na hlavním nádvoří. V polovině 18. století se teplota a tlak sledovaly dvakrát denně – ráno a odpoledne.
Klementinum není první lokalitou v českých zemích s měřením počasí, podobné pokusy se objevily i jinde, ale šlo většinou o krátké a nepravidelné záznamy. Klementinum nabízí dlouhou a souvislou řadu, kterou lze využívat i dnes.