Monogamie vznikla kvůli půdě a dědictví, ne kvůli snížení násilí

Otázka, proč se v některých částech světa prosadilo monogamní manželství, přestože většina tradičních společností dlouhodobě připouštěla více manželek pro jednoho muže, patří mezi dlouhodobě diskutovaná témata antropologie. Tým vědců z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nyní nabízí nové vysvětlení založené na majetkových vztazích. Podle jejich analýzy hrálo zásadní roli soupeření o dědictví, zejména o zemědělskou půdu.

Výzkum vznikl na Přírodovědecké fakultě JČU ve spolupráci s odborníky z Velké Británie a Švýcarska. Hlavním autorem je Pavel Duda, na studii se podílel také evoluční antropolog Gabriel Šaffa, který působí na Jihočeské univerzitě i na University College London.

Polygynie byla historicky běžná

Historické záznamy ukazují, že více než čtyři pětiny společností umožňovaly polygynii, tedy manželství jednoho muže s více ženami. Tento model se častěji objevoval tam, kde mezi muži panovaly výrazné rozdíly ve zdraví, majetku nebo společenském postavení. V takových podmínkách mohlo být pro některé ženy výhodnější sdílet partnera, který měl dostatek zdrojů a dokázal zajistit rodinu.

Otázkou však zůstávalo, proč se monogamie jako závazná společenská norma prosadila i v některých bohatších a hierarchicky uspořádaných společnostech, kde nerovnosti přetrvávaly. V Evropě se monogamie stala standardem, který dnes vnímáme jako běžný model manželství.

Dvě hlavní teorie a rozsáhlé srovnání

Debata se dlouhodobě soustředila na dvě vysvětlení. První předpokládalo, že monogamie snižuje násilí a počet mužů bez partnerky, což by mohlo podporovat stabilitu společnosti. Druhé zdůrazňovalo majetkové vztahy: s rozvojem zemědělství a úbytkem volné půdy se majetek hůře dělil a přílišné větvení rodů mohlo oslabovat hodnotu dědictví.

Vědci z Budějovic a jejich zahraniční kolegové obě teorie porovnali pomocí globálních etnografických dat, kauzálních modelů a bayesovských fylogenetických analýz. Do srovnání zahrnuli téměř dvě stovky společností z různých částí světa — od lovecko-sběračských skupin až po historické státní útvary.

Půda jako klíčový faktor

Výsledky nejvíce podporují vysvětlení založené na dědictví. Monogamie se podle studie nejčastěji objevovala tam, kde byla půda privatizovaná a zároveň vzácná. V takových podmínkách rostl tlak na to, aby se majetek nedělil mezi mnoho dědiců, což by snižovalo jeho hodnotu a komplikovalo udržení rodového postavení.

Teorie o snížení násilí se v datech nepotvrdila jako hlavní faktor. Autoři uvádějí, že vliv na stabilitu společnosti nebyl dostatečně silný, aby vysvětloval opakované prosazování monogamie v různých regionech.

Co studie zdůrazňuje

Studie se zaměřuje na dlouhodobý historický vývoj a na to, jaké normy se prosazovaly v době, kdy hrály zásadní roli půda, majetek a rodové struktury. Neřeší romantické důvody vstupu do manželství, protože v mnoha tradičních společnostech šlo především o instituci spojenou s rodinou a majetkem.

Pro jižní Čechy jde o další příklad mezinárodně viditelné vědecké práce z Českých Budějovic. Studie přináší nové argumenty do debaty, která se často objevuje v kulturních a společenských diskusích, a opírá je o rozsáhlá data i srovnání napříč světem.