Písek po referendu ruší spalovnu, sází na plynovou kogeneraci

Po říjnovém referendu Písek ukončil přípravu vlastní spalovny odpadů. Město tak musí najít nové řešení pro nakládání se směsným odpadem i pro budoucí provoz teplárny, která dosud využívala uhlí. Jako hlavní náhradu za zrušený projekt ZEVO vedení města označuje plynovou kogenerační jednotku a další úpravy zdrojů tepla.

Městské služby sváží odpad nejen z Písku, ale i z okolních obcí — celkem téměř 12 tisíc tun ročně. Samotný Písek produkuje přibližně 4 500 tun spalitelného odpadu. Podle města se ve spalovnách běžně platí 1 500 až 2 000 korun za tunu, což by při současných objemech znamenalo roční náklady až kolem devíti milionů korun.

Odpadové hospodářství je už nyní pro město ztrátové — ročně doplácí zhruba 20 milionů korun. Po zrušení spalovny se navíc mění celková koncepce: místo využití energie z odpadu přímo v Písku bude město platit za jeho odvoz a zpracování v jiných zařízeních.

Část odpadu na skládku, zbytek do zařízení mimo město

Část směsného odpadu bude dál mířit na skládku ve Vydlabech. V okolí Písku se zároveň připravuje záměr překladiště, které má svoz zjednodušit. Podle vedení města se při debatách o ZEVO často řešila obava z kamionové dopravy, nicméně po referendu může být provoz na silnicích ještě vyšší, protože odpad bude putovat mimo město.

Ve hře je také využití zařízení mimo Písek, například připravovaného ZEVO Vráto u Českých Budějovic. Projekt počítá s kapacitou až 160 tisíc tun odpadu ročně a podle dřívějších informací by mohl být uveden do provozu kolem roku 2029.

Zrušený projekt za 2,1 miliardy, dopady půjdou do stovek milionů

Původní projekt ZEVO měl stát 2,1 miliardy korun a Písek na něj měl schválenou dotaci 1,3 miliardy z Modernizačního fondu. Záměr prošel procesem EIA a město už zahájilo výběr zhotovitele.

V referendu na začátku října 2025 hlasovalo proti výstavbě 7 162 voličů, pro výstavbu 4 948. Účast přesáhla 12 tisíc lidí. Mezi nejčastějšími argumenty obyvatel byly obavy o životní prostředí, dopravu a ekonomickou udržitelnost projektu.

Město do přípravy investovalo přibližně deset milionů korun, které nyní odepíše. Další dopady však mohou být výrazně vyšší — změna teplárenské koncepce může podle odhadů znamenat náklady ve stovkách milionů korun. Samotná kogenerační jednotka se pohybuje mezi 400 až 700 miliony korun. Písek zároveň čekají další velké investice, například modernizace čistírny odpadních vod.

Kogenerace už se staví, teplárna přejde na plyn a biomasu

Po odmítnutí spalovny se pozornost soustředí na Teplárnu Písek, která zahájila výstavbu nové plynové kogenerační jednotky. Jde o motor s elektrickým výkonem 5,1 MW a tepelným výkonem 5,2 MW. Počítá se se zemním plynem s možností malé příměsi vodíku. Dokončení je plánováno na květen 2026.

Teplárna připravuje provozní režim tak, aby v letních měsících využívala především biomasu a od podzimu zapojila i kogeneraci. Cílem je postupné odstavení uhlí a zajištění stabilních dodávek tepla. Bez vlastní spalovny to však znamená větší závislost na externím zpracování odpadu a na vývoji cen energií.

Původní projekt ZEVO měl být společný se Strakonicemi a počítal se zpracováním až 50 tisíc tun odpadu ročně. Po referendu se nyní hledají nové varianty pro Písek, budějovicko i širší region jižních Čech.