Nízké průtoky v řekách během letošního sucha znovu vyvolávají otázky, kolik vody zůstává v korytě pod jezy a jak do jejího množství zasahují malé vodní elektrárny. Jejich provoz ale podléhá stanoveným limitům. Vodoprávní úřad určuje minimální zůstatkový průtok, který musí v řece zůstat i při využívání vody pro výrobu elektřiny.
Sucho během letošního léta výrazně snížilo průtoky v jihočeských řekách. Pod některými jezy proto zůstávají odkryté části koryta a slabší proud vody může vyvolávat otázky, zda se na nízkém stavu podílejí také malé vodní elektrárny. Jejich provoz však podléhá stanoveným pravidlům a odběr vody nesmí způsobit pokles pod povolený minimální zůstatkový průtok.
Například na Vltavě v profilu České Budějovice dosahoval podle dat Českého hydrometeorologického ústavu 2. srpna 2026 průtok přibližně osm až devět metrů krychlových za sekundu. Už 19. června byl v několika jihočeských hlásných profilech překročen limit pro sucho, mimo jiné právě na Vltavě v Českých Budějovicích.
Minimální zůstatkový průtok stanovuje vodoprávní úřad v povolení pro konkrétní jez a vodní elektrárnu. Jde o množství vody, které musí dál protékat původním korytem i v případě, že část vody je využívána pro výrobu elektřiny.
Při určování hodnoty se podle metodiky ministerstva životního prostředí zohledňují například podmínky pro vodní organismy, stabilita říčního prostředí nebo vazba na podzemní vodu. Smyslem je zachovat základní funkce vodního toku také v období nízkých průtoků.
Podrobnější informace k pravidlům pro minimální zůstatkový průtok zveřejňuje také ministerstvo zemědělství.
U některých malých vodních elektráren se voda odvádí z řeky do náhonu nebo přivaděče. Do původního toku se pak vrací až níže, za místem, kde elektrárna vodu využívá. Úsek mezi jezem a místem návratu proto může mít výrazně menší průtok než část řeky nad jezem.
V období sucha je rozdíl ještě výraznější. Pokud je přirozený průtok nízký, může v takovém úseku zůstávat jen množství vody odpovídající stanovenému minimálnímu průtoku. Na pohled tak mohou vystupovat kameny a další části dna, aniž by to samo o sobě znamenalo porušení podmínek provozu elektrárny.
Rozhodující je konkrétní hodnota stanovená v povolení. Pokud průtok v řece klesne natolik, že by po odběru vody pro turbínu nebylo možné zachovat požadované minimum, musí provozovatel výrobu omezit nebo zařízení odstavit.
Výroba v malé vodní elektrárně závisí na množství vody, které protéká turbínou. Při poklesu průtoku proto klesá také množství vyrobené elektřiny. V některých případech už není možné elektrárnu provozovat a turbíny se zastaví.
Do situace vstupuje také hospodaření s vodou ve vodních nádržích. V období sucha se pracuje s řízenými odtoky tak, aby byly v tocích zachovány alespoň základní průtoky. Nedostatek vody tak omezuje současně její využití pro přírodu, rekreaci i energetiku.
Český hydrometeorologický ústav během letošního léta upozorňuje na prohlubující se hydrologické sucho. Podle jeho údajů se sucho objevuje přibližně na třetině sledovaných profilů a výrazně podnormální situace se týká mimo jiné také povodí Lužnice.
Problém se proto netýká pouze jednotlivých jezů nebo vodních elektráren. Nízké průtoky jsou důsledkem celkové vodní bilance v povodí a jejich dopady se promítají do různých způsobů využívání vody.
Aktuální informace o vývoji situace zveřejňuje ČHMÚ v rámci monitoringu sucha.
Pokud lidé v Českých Budějovicích nebo jinde v Jihočeském kraji zaznamenají neobvykle nízký stav vody pod jezem, mohou podat podnět vodoprávnímu úřadu nebo správci toku. Samotné odkryté koryto ale ještě neprokazuje porušení pravidel. Podstatné je, zda konkrétní vodní dílo dodržuje minimální zůstatkový průtok stanovený v jeho povolení.
S pokračujícím nedostatkem vody se přitom může nízký stav pod jezy objevovat častěji. Provoz malých vodních elektráren je v takových podmínkách omezen nejen množstvím vody dostupným pro výrobu, ale především povinností zachovat stanovený průtok v původním korytě.