Podzemní voda má zdražit až o 250 procent. Doplatit na to mohou i domácnosti v Jihočeském kraji

Pitná voda může od příštího roku zdražit. V Poslanecké sněmovně se projednává návrh, který počítá s výrazným zvýšením poplatku za odběr podzemní vody. U vody určené k zásobování obyvatel by sazba vzrostla ze současných dvou na sedm korun za metr krychlový, tedy o 250 procent. Změna by se mohla promítnout do vodného, které platí domácnosti. Kraje navíc varují před ztrátou peněz určených na obnovu vodovodů a kanalizací.

Nová pravidla by měla podle návrhu začít platit od 1. dubna 2027. Zatím však nejde o schválený zákon. Sněmovní zemědělský výbor změnu podpořil 3. listopadu, poslanci ale o konečné podobě dosud nerozhodli. Projednávání se v pátek 6. listopadu odložilo.

Zdražení až o 250 procent. Co přesně se má změnit?

Současný systém rozlišuje dvě sazby poplatku za odběr podzemní vody. Pro zásobování obyvatel pitnou vodou platí odběratelé 2 koruny za metr krychlový, pro ostatní účely, například v průmyslu nebo zemědělství, jsou to 3 koruny.

Pozměňovací návrh poslance Karla Turečka (ANO) počítá se sjednocením obou sazeb na sedm korun. V případě podzemní vody určené pro veřejné zásobování by tak poplatek vzrostl o pět korun za kubík, u ostatních odběrů o čtyři koruny.

Úprava je součástí pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku číslo 48, tedy k novele zákona o rostlinolékařské péči. Právě skutečnost, že se zásadní změna vodního zákona projednává prostřednictvím původně nesouvisející předlohy, vyvolává kritiku části politiků.

Navržená sazba sedm korun se týká poplatku za odběr surové podzemní vody, nikoliv celkové ceny pitné vody z kohoutku. Vodné zahrnuje také náklady na úpravu, dopravu a provoz vodárenské infrastruktury.

Kolik si mohou připlatit domácnosti?

Rozhodující bude především to, odkud vodárenské společnosti získávají pitnou vodu. Některé využívají převážně podzemní zdroje, jiné čerpají vodu z řek a přehrad. Řada provozovatelů oba způsoby kombinuje.

Pokud by vodárna získávala veškerou dodávanou vodu z podzemních zdrojů a zvýšení poplatku v plné výši přenesla na zákazníky, znamenalo by to při spotřebě 100 metrů krychlových ročně až 500 korun navíc bez DPH po plném zavedení nové sazby.

Jde však pouze o modelový výpočet. Pro rok 2027 navíc návrh obsahuje přechodné ustanovení, podle kterého by se jedna čtvrtina ročního odběru počítala ještě podle původní sazby a zbývající tři čtvrtiny podle nové. Při stejných modelových podmínkách by tak zvýšení samotného poplatku za rok 2027 odpovídalo 375 korunám na 100 kubíků.

Neznamená to, že všem domácnostem automaticky zdraží vodné o 250 procent. Poplatek tvoří pouze část výsledné ceny vody. Skutečný dopad závisí na podílu podzemních zdrojů, nákladech jednotlivých vodáren i způsobu stanovení ceny pro odběratele.

Majitelé běžných studní mají zůstat osvobozeni

Dobrou zprávou pro domácnosti s vlastní studnou je zachování dosavadní výjimky pro malé odběry. Od poplatku má být nadále osvobozen odběr nepřesahující 6 000 metrů krychlových ročně nebo 500 metrů krychlových v každém měsíci kalendářního roku, při splnění zákonných podmínek.

To znamená, že běžné domácí studny změna zpravidla přímo nezasáhne. Stejně tak se nemusí dotknout menších obecních vodovodů, jejichž odběry zůstávají pod zákonnými limity.

Podle Ministerstva zemědělství se výjimka vztahuje například na malé obce s vlastními vrty, jejichž spotřeba odpovídá přibližně 250 obyvatelům.

Důležité je, že zákonný limit se posuzuje podle příslušného odběru a stanovených podmínek, nikoliv automaticky podle počtu obyvatel obce.

Proč chce stát podzemní vodu zdražit?

Zastánci návrhu upozorňují na rostoucí význam ochrany podzemních zdrojů. Podzemní voda se oproti povrchové zpravidla obnovuje pomaleji a její dostupnost výrazně ovlivňují dlouhodobé srážkové poměry, schopnost krajiny zadržovat vodu i období sucha.

Dosavadní sazby poplatků se přitom podle Ministerstva zemědělství nezměnily přibližně čtvrt století. Cena za odběr povrchové vody naopak postupně rostla a dnes se podle jednotlivých povodí pohybuje přibližně mezi 5,20 a 9 korunami za metr krychlový.

Právě tento rozdíl považují vodohospodáři za jeden z důvodů, proč je ekonomicky výhodnější využívat podzemní zdroje i tam, kde by bylo možné čerpat vodu povrchovou.

Zvýšení poplatku podporují například Svaz vodního hospodářství České republiky a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR. Podle jejich představitelů by vyšší sazba měla přispět k odpovědnějšímu hospodaření s podzemními zásobami a k jejich ochraně pro budoucí generace.

Kraje mohou přijít o miliony na vodovody a kanalizace

Jedním z nejspornějších bodů návrhu není samotná výše poplatku, ale způsob rozdělování vybraných peněz.

Podle současného vodního zákona získávají 50 procent výnosu kraje, na jejichž území se voda odebírá. Druhá polovina směřuje do Státního fondu životního prostředí. Krajské prostředky jsou účelově určeny především na výstavbu a obnovu vodohospodářské infrastruktury.

Nově by se výnos rozděloval jinak. Jedna sedmina by připadla Státnímu fondu životního prostředí a šest sedmin by směřovalo do státního rozpočtu, konkrétně do kapitoly Ministerstva zemědělství. Kraje by tak přišly o svůj dosavadní přímý podíl na poplatku.

Právě proti tomu vystupují někteří představitelé krajů a samospráv. Obávají se, že bez těchto prostředků bude obtížnější podporovat menší obce při rekonstrukcích vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod.

Ministerstvo zemědělství naopak ujišťuje, že nové příjmy chce vracet do vodního hospodářství. Peníze mají sloužit například na propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren nebo přípravu nových vodních zdrojů.

Zemědělský výbor Sněmovny proto 3. listopadu uložil ministrovi zemědělství připravit opatření, které by krajům výpadek dosavadních příjmů kompenzovalo. Konkrétní způsob kompenzace zatím nebyl stanoven.

Rozpočtová rada upozornila na dvě miliardy bez schváleného zákona

Debatu o zvýšení poplatků provází také spor o příjmy státního rozpočtu na rok 2027.

Národní rozpočtová rada ve svém říjnovém vyjádření upozornila, že návrh státního rozpočtu počítá v kapitole Ministerstva zemědělství s příjmem dvou miliard korun z poplatků za odběr podzemní vody.

Dosavadní systém přitom podle rozpočtové rady přináší přibližně 700 milionů korun ročně, které se dělí mezi kraje a Státní fond životního prostředí. Rada proto kritizovala, že rozpočet pracoval s příjmem, který v době jejího posouzení neodpovídal platné ani tehdy navrhované legislativě.

Podrobnosti zveřejnila Národní rozpočtová rada ve vyjádření z 8. října 2026.

V Jihočeském kraji změna může zasáhnout vodárny i menší obce

Navrhovanou úpravu sledují také vodárenské společnosti a samosprávy {kraj_lokace}. Její konkrétní dopad se bude lišit podle místních podmínek, dostupnosti vodních zdrojů a způsobu zásobování obyvatel.

Nejvýrazněji by se zvýšení poplatků mohlo projevit u vodáren, které jsou závislé převážně na podzemních zdrojích. Tam, kde se pitná voda vyrábí zejména z povrchových zdrojů, může být přímý dopad změny podstatně menší.

Pro obce je však důležitá i druhá stránka návrhu. Pokud by kraje přišly o dosavadní příjmy z poplatků bez odpovídající náhrady, mohlo by to ovlivnit možnosti podpory investic do vodovodů a kanalizací.

Právě menší obce často řeší nákladné opravy zastaralých potrubí, ztráty vody v distribučních sítích nebo potřebu zajistit nové zdroje pitné vody. Pro tyto investice jsou krajské dotační programy důležitým zdrojem financování.

Bez znalosti konkrétních odběrů a financování jednotlivých vodárenských soustav však není možné vyčíslit, o kolik by se případně zvýšilo vodné ani jak velký výpadek by změna znamenala pro rozpočet příslušného kraje.

O zdražení zatím není rozhodnuto

Ačkoliv návrh získal podporu sněmovního zemědělského výboru, legislativní proces ještě neskončil. Poslanci se ke konečnému hlasování během jednání na začátku listopadu nedostali. V neděli 8. listopadu navíc zazněly rozdílné informace o tom, zda vládní koalice změnu již definitivně politicky projednala.

Pokud by návrh schválila Poslanecká sněmovna, musel by následně projít Senátem a podpisem prezidenta republiky.

Pro domácnosti ani vodárenské společnosti se proto zatím nic nemění. Rozhodující bude konečná podoba zákona, případné kompenzace pro kraje a způsob, jakým by se vyšší poplatky promítly do cen pitné vody.

Jisté je, že debata o podzemní vodě se netýká pouze její ceny. Otevírá také otázku, kdo bude v příštích letech financovat ochranu vodních zdrojů, obnovu potrubí a dostupnost pitné vody pro obyvatele českých měst a obcí.