V jižních Čechách, zejména na Budějovicku, začínají teplé dny urychlovat pylovou sezónu. Olše, líska a bříza mohou způsobovat oční a respirační potíže. Text poskytuje doporučení, jak sledovat pylový semafor, chránit se po dešti a dodržovat základní hygienu, a kdy vyhledat lékařskou pomoc.
Teplé dny mohou v jižních Čechách přivodit dřívější nástup jarních alergií. Na Budějovicku je situace výrazná: města i oblasti kolem řek a rybníků jsou bohaté na stromy, jejichž pyl může znepříjemnit každodenní život alergikům. Odborníci doporučují sledovat počasí – při suchu a větru pyl více víří, po dešti se vzduch uklidní a pobyt venku je snesitelnější.
Lékaři upozorňují, že nejčastějšími alergeny na jaře jsou olše a líska, tzv. kočičky, s častým přídavkem břízy, javoru nebo jasanu. Někdy problémy začínají už v lednu či únoru při nezvykle teplém počasí, u části populace se obtíže rozvíjejí až později, často kolem března a dubna při pylování břízy.
Mezi typické příznaky patří únava, svědění a slzení očí, zarudnutí, rýma, dráždivý kašel a u citlivějších jedinců i dušnost nebo astmatické potíže. Kožní reakce na pyl stromů jsou méně časté.
Jarní alergie není vždy způsobena pouze pylovými stromy. U některých lidí se mohou projevit i pyly keřů a květin, případně alergické reakce na některé potraviny, například jablka či lískové oříšky. V případech, kdy testy na pyl ukážou negativní výsledek, se doporučuje zvažovat také reakce na roztoče nebo plísně.
Státní zdravotní ústav uvádí, že jarní pylová sezóna obvykle trvá od února do dubna, hlavními alergeny jsou olše, líska a bříza.
Sledování pylového zpravodajství umožňuje předvídat zvýšenou pylovou zátěž. To může výrazně pomoci i při nasazení léků. Přehled poskytuje pylový semafor Českého hydrometeorologického ústavu, který je dostupný i v mobilní aplikaci.
Déšť způsobuje, že pyl se drží u země a méně víří, naopak teplé, suché a větrné dny zvyšují pylovou zátěž. Alergikům se doporučuje vycházet ráno nebo po dešti a dodržovat několik jednoduchých opatření:
Déšť obvykle snižuje pylovou zátěž, ale bouřky mohou zvýšit množství jemného pylu ve vzduchu, který se snadněji dostává do dýchacích cest, jev známý jako „bouřkové astma“. Lidé s astmatem by měli zůstat během bouřky a krátce po ní uvnitř a mít u sebe úlevový inhalátor.
Při mírných potížích mohou pomoci běžná antihistaminika, oční kapky nebo nosní spreje. Pokud se objevují dušnost, sípání, noční probouzení kvůli kašli nebo léky nezabírají, je nutné kontaktovat praktického lékaře, který může doporučit další vyšetření a případně alergologii.
Lidé s historií silných alergických reakcí by měli mít připravenou léčbu a nosit ji u sebe. Při závažných dýchacích potížích či známkách těžké alergické reakce je vždy nutné volat záchrannou službu.