U Temelína se připravuje projekt nové spalovny nebezpečných odpadů. Zařízení má zpracovávat i biologický materiál ze zdravotnictví, včetně zbytků z pitev, a ročně zvládnout až 20 tisíc tun odpadu. Spalovna má stát v Hůrce na Českobudějovicku a záměr nyní vstoupil do procesu EIA, ve kterém mohou lidé i obce podávat připomínky do 22. února 2026.
Oblast u Temelína může získat nové zařízení pro spalování nebezpečných odpadů, jehož provoz plánuje společnost Quail. Spalovna by vznikla v areálu Hůrka, kde se již dnes zpracovávají odpady, a část energie z materiálu by měla být využita k výrobě elektřiny.
Projekt představuje investici přibližně dvou miliard korun. Nová spalovna má být doplňkem stávajících provozů, jejichž objemy odpadu jsou výrazně vyšší, a počítá se s roční kapacitou zhruba 20 tisíc tun.
V Česku je dlouhodobě nedostatek spaloven nebezpečných odpadů. Podle oborových údajů funguje asi dvacet zařízení s celkovou roční kapacitou přibližně 104 tisíc tun. Ministerstvo životního prostředí upozorňuje na chybějící kapacitu v řádu desítek tisíc tun, což zvyšuje tlak na rozšíření možností spalování. Nová pravidla nakládání s „spalitelnými“ nebezpečnými odpady vstupují v platnost od roku 2026.
Okolní obce se zajímají zejména o dopad dopravy. Areál leží v katastru Temelína a samosprávy chtějí znát trasu nákladních vozů a možné dopady na místní komunikace. Po spalování zůstane přibližně sedm tisíc tun zbytků ročně, převážně škvára a popílek. Materiál by měl být odvážen na specializované skládky nebezpečných odpadů provozované skupinou FCC, nikoli do areálu Mydlovary. FCC provozuje zařízení i mimo jižní Čechy, například v Lodín.
Hůrka sousedí s územím Janoch, které je jednou z doporučených lokalit pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Stát vybral čtyři lokality v prosinci 2020: Janoch, Březový potok, Horka a Hrádek. Proti geologickým průzkumům i stavbě úložiště se obce brání, některé spory se řeší u soudů, přičemž poslední rozhodnutí z prosince 2025 byla částečně nepříznivá pro žalobce.
Okolí Temelína se proměňuje od poloviny 80. let, kdy začala stavba jaderné elektrárny. Kromě provozu elektrárny se řeší další energetické projekty, včetně posilování sítí a diskusí o nových blocích. Výstavba a rozvoj infrastruktury významně ovlivnily život v regionu a zásah do krajiny. Nová spalovna představuje další téma, které může mít dopady na dopravu a infrastrukturu, přičemž další kroky v procesu EIA a povolení určí konkrétní podmínky provozu.