Stát chce víc českého jídla ve školních jídelnách, nemocnicích a úřadech. Jižní Čechy mohou těžit

Stát chce ve školách, nemocnicích i úřadech vařit častěji z českých surovin. Resortní jídelny mají dosáhnout minimálně 50 procent lokálních nákupů od května 2026 a 65 procent do konce roku 2028. V Jihočeském kraji, kde vznikají nástroje jako produktovamapa.cz, může změna posílit místní trh. Úspěch bude záviset na logistice, veřejných zakázkách a kapacitách kuchyní.

obrázek: Stát chce víc českého jídla ve školních jídelnách, nemocnicích a úřadech. Jižní Čechy mohou těžit
ilustrační

Stát chce ve školách, nemocnicích i úřadech častěji vařit z českých surovin. V praxi to znamená více nákupů od domácích výrobců a kratší cestu od farmáře ke strávníkům. Změna se může výrazně projevit i v jižních Čechách, kde je silná síť producentů a velké kuchyně v krajských institucích. Téma proto zařazujeme do servisního bloku zprávy Jihočeský kraj.

Jasný cíl: větší podíl „lokálního“ jídla

Ministerstvo zemědělství letos spustilo systém, který má v jeho organizacích postupně zvyšovat podíl lokálních potravin. Od května 2026 se mají resortní jídelny a kantýny dostat minimálně na 50 procent nákupů z lokálních zdrojů. Do konce roku 2028 je cílem nejméně 65 procent.

Vláda na konci června 2026 schválila materiál, který má obdobný přístup rozšířit i mimo zemědělský resort. Doporučení cílí na další úřady, kraje a obce. Nejde jen o běžné obědy pro zaměstnance, ale i o občerstvení na akcích placených z veřejných peněz, například konferencích nebo veletrzích.

Co se počítá jako lokální potravina

Za lokální se mají považovat především české potraviny z tuzemské produkce s krátkým dodavatelským řetězcem. Patří sem i zásobování od regionálních zemědělců, odbytových družstev nebo výrobky se známými značkami kvality. Stát počítá s přímými nákupy i s veřejnými zakázkami nastavenými tak, aby dávaly šanci i menším dodavatelům.

Veřejné zakázky jsou podle zemědělců a části kuchařů dlouhodobě největší překážkou. Často rozhoduje především cena. Ministerstvo proto připravuje metodickou podporu, aby zadavatelé uměli popsat kvalitu, čerstvost a dohledatelnost původu tak, aby to obstálo i při kontrole.

Jižní Čechy mají náskok. Pomáhá mapa dodavatelů

V jižních Čechách se podobná praxe zkouší už delší dobu a stát region často uvádí jako příklad, že může fungovat i ve velkém. Na Budějovicku vznikají nástroje, které mají jídelnám ulehčit práci. Jedním z nich je portál produktovamapa.cz, kde si vedoucí školních jídelen vyhledají sezónní nabídku z okolí.

Projekt podporuje regionální značka a soutěž Chutná hezky. Jihočesky. O propojení školních kuchyní a místních výrobců se mluvilo i na odborných setkáních v Českých Budějovicích. Do debaty se zapojují školy, agrární komora i akademici. Pro řadu jídelen je klíčové mít kontakty na více dodavatelů, aby nemusely vše řešit přes jediný velkoobchod.

Pro Budějovice a velké kuchyně je to zásadní

Veřejné stravování stojí na velkých provozech. Školní jídelny, nemocnice, domovy pro seniory i kantýny úřadů denně nasytí tisíce lidí. V Českých Budějovicích to platí dvojnásob – soustředí se tu krajské instituce, velké školy i zdravotnická zařízení. Pokud se část nákupů přesune k místním producentům, může to přinést stabilnější odbyt pro farmy i zpracovatele v celém Jihočeském kraji.

Nejde jen o „české“. Ve školách přibývá i povinné bio

Vedle podpory lokálních potravin probíhají i další změny. Od roku 2026 mají větší školní jídelny povinně zařazovat alespoň malé procento biopotravin. Od 1. září 2028 se má minimální podíl ještě zvýšit. Ministerstvo zemědělství zároveň počítá s tím, že část peněz ve veřejném stravování půjde cíleně právě na bio nákupy.

Pro kuchyně to znamená větší nároky na plánování. Bio suroviny bývají často dražší a ne vždy jsou dostupné ve velkém objemu. Řešením může být chytré sestavování jídelníčku a práce se sezónou – místo exotického ovoce v zimě například více jablek a kořenové zeleniny z regionu.

Nemocnice a sociální služby mají přijít na řadu

Vláda počítá i s rozšířením projektu do zdravotnictví a sociální péče. Jde o prostředí, kde se přísně dbá na dietní režimy a bezpečnost. O standardech a kvalitě jídla jedná meziresortní skupina vedená Státním zdravotním ústavem a navazuje na projekt Máme to na talíři. Ten řeší nejen suroviny, ale i personál, vybavení kuchyní a provoz.

Pro pacienty a klienty bude důležité, aby změna nebyla jen o nálepce „české“. Smysl má tehdy, když se zlepší čerstvost, chuť a složení jídel a zároveň když jídelny zvládnou držet rozpočet.

Co rozhodne: logistika, cena a lidé v kuchyni

Plán vypadá jednoduše, praxe tak jednoduchá nebude. Velké jídelny potřebují spolehlivé dodávky a jasný servis. Menší farmář často neumí vozit zboží každý den a řešit administrativu jako velká firma. Aby lokální dodávky fungovaly ve větším měřítku, bude třeba dělit zakázky na menší části a zapojit více dodavatelů.

Důležití jsou i lidé. Kvalitní surovina sama o sobě nezaručí lepší oběd – školní i nemocniční kuchyně dlouhodobě narážejí na nedostatek personálu. Pokud se má více vařit z čerstvých surovin, kuchaři na to musí mít čas i odpovídající vybavení.

Pro jižní Čechy a Budějovicko je to zároveň příležitost. Region má co nabídnout. Pokud se podaří funkčně propojit jídelny, zřizovatele a výrobce přes účinné nástroje a férově nastavené nákupy, může se cesta „z pole na talíř“ zkrátit rychleji, než se dnes zdá.


Další články