Šumava slaví 35 let: od zásahů k návratu divočiny

V Jihočeském kraji si letos připomínají 35 let od chvíle, kdy stát zřídil Národní park Šumava. Nařízení vlády bylo vydáno 20. března 1991 a nabylo účinnosti 10. května 1991. Šumava se za tu dobu proměnila z území, kde se o každý zásah v lese vedly spory, na místo, kde v mnoha částech převládají přirozené procesy.

Ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený dlouhodobě zdůrazňuje, že v chráněných územích rozhoduje především trpělivost. Podle něj je klíčové dát přírodě prostor a čas – teprve pak se ukáže, co dokáže bez lidského „dirigování“. Hubený je se šumavskou ochranou přírody profesně spojený od roku 1988, ještě z doby CHKO.

Od kůrovce k přírodním procesům

Když národní park vznikl, navazoval na oblasti, kde se do přírody historicky zasahovalo jen málo. Právě tato území měla zůstat v režimu bez zásahů. Zlom ale přinesla první velká kůrovcová kalamita. Obavy, že se les bez zásahů „rozpadne“, vedly k mýcení i v některých tehdejších nejcennějších zónách.

Téma rozdělovalo odborníky i veřejnost. V roce 1998 vyvrcholilo napětí na Trojmezné, kde vznikla první občanská blokáda. Podobné vášně se znovu objevily i později, mimo jiné po orkánu Kyrill v roce 2007, který poškodil velké plochy lesa.

Další zásadní milník přišel v roce 2017. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny jasně posílila princip, že v národních parcích by na převážné části území měly převládat přírodní procesy. V praxi to znamená méně zásahů a více prostoru pro přirozený vývoj lesa.

Návraty druhů a náprava starých chyb

Správa parku dnes upozorňuje, že bezzásahový přístup a promyšlené obnovné projekty přinesly viditelné výsledky. Mluvčí parku Jan Dvořák zmiňuje například rozšiřování kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů, mezi nimi perlorodku říční. Mezi důležité zásahy posledních let patří obnova mokřadů v projektu LIFE for MIRES, který pomáhá vracet do krajiny vodu a přirozené biotopy.

Na Šumavě se podle správy daří řadě „staronových“ druhů. Uvádějí například rysa, vlka, bobra nebo tetřeva hlušce. U některých druhů šlo o přirozený návrat, jinde pomohlo cílené zlepšení podmínek. Společným jmenovatelem je odklon od vnímání lesa jako výrobní plochy a větší důraz na pestrou, odolnou krajinu.

Turistický tlak roste. Šumava láká miliony lidí

Šumava je dnes jednou z nejvyhledávanějších přírodních destinací v Česku. Už v roce 2020 správa parku uváděla návštěvnost 2,55 milionu lidí. Zájem dál roste, mimo jiné proto, že lidé častěji vyhledávají klidnou dovolenou v přírodě a jezdí i mimo hlavní sezonu.

Správa parku zároveň varuje, že s rostoucí návštěvností narůstá i požadavek na ohleduplné chování. Některé nejcennější lokality mají omezený pohyb návštěvníků a lidé se musí držet značených tras. Cílem je umožnit divočině další vývoj a nerušit citlivé druhy v době hnízdění či rozmnožování.

Do popředí se dostávají i organizované aktivity. V posledních sezonách zaznamenal velký zájem například program „Průvodci divočinou“, který vede turisty i do míst, kam se bez doprovodu běžně nechodí. Podle správy parku podobné akce pomáhají rozložit návštěvnost v prostoru i čase a současně vysvětlit pravidla pohybu v chráněném území.

Obce v národním parku: jiný život než na začátku 90. let

Podle vedení parku se za 35 let změnil i život v obcích na území národního parku. Hubený připomíná, že srovnání začátku 90. let s dneškem vyznívá pro Šumavu výrazně lépe. Zázemí pro místní i návštěvníky se rozšířilo, obce se naučily pracovat s limity chráněného území a zároveň těžit z jeho značky.

Pro Budějovice, budějovicko i širší jižní Čechy má Šumava i ekonomický význam. Turistika živí služby, ubytování a gastronomii v řadě obcí na Prachaticku a Českokrumlovsku. Současně platí, že čím více lidí do území míří, tím větší je potřeba řídit dopravu, parkování a chování návštěvníků na stezkách.

Bez hranic: Šumava a Bavorský les jako celek

Výročí připomíná i přeshraniční spolupráci s Národním parkem Bavorský les. Ředitelka bavorské správy Ursula Schuster dlouhodobě upozorňuje, že oba parky dohromady tvoří největší souvislé lesní chráněné území ve střední Evropě.

V Bavorském lese převažují přírodní procesy na více než 75 procentech území, na české straně je to přes 48 procent. Dohromady jde o bezzásahovou plochu přibližně 50 tisíc hektarů. Podle vedení šumavského parku má přeshraniční spolupráce dopad nejen na přírodu, ale i na finance regionu – společné projekty pravidelně přinášejí prostředky z evropských fondů.