Temelín se připravuje na malý modulární reaktor o výkonu 470 MW. Rakousko má výhrady

ČEZ připravuje v sousedství jaderné elektrárny Temelín výstavbu prvního malého modulárního reaktoru v České republice. Zařízení britské technologie Rolls-Royce SMR má mít výkon 470 megawattů a doplnit stávající jaderné bloky. Projekt nyní prochází posuzováním vlivů na životní prostředí, k jehož dokumentaci mohou lidé podávat připomínky do 18. listopadu. Proti záměru se opakovaně vymezuje také Horní Rakousko, které upozorňuje zejména na otázky jaderné bezpečnosti a dostupnosti vody.

V sousedství současné jaderné elektrárny Temelín by měl vyrůst první malý modulární reaktor v České republice. Společnost ČEZ připravuje projekt ve spolupráci s britskou firmou Rolls-Royce SMR. Plánované zařízení má mít elektrický výkon 470 megawattů (MWe) a v budoucnu doplnit dva stávající jaderné bloky. Projekt nyní postoupil do další fáze přípravy. ČEZ předložil Ministerstvu životního prostředí dokumentaci k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Malé modulární reaktory chce ČEZ využívat jako součást budoucího energetického mixu vedle velkých jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů. Podle společnosti mají představovat také příležitost pro český průmysl, protože tuzemské firmy se mohou zapojit do výroby a dodávek komponent pro další projekty této technologie v zahraničí.

ČEZ spolupracuje s britským Rolls-Royce SMR

Strategické partnerství s britskou společností Rolls-Royce SMR uzavřel ČEZ v roce 2024. Získal v ní přibližně dvacetiprocentní podíl a stal se významným minoritním akcionářem. Nejde tedy pouze o odběratele technologie, ale také o strategického investora, který se podílí na jejím vývoji a přípravě.

První malý modulární reaktor této technologie má vzniknout v lokalitě Wylfa ve Velké Británii. Temelín má být druhým místem, kde se zařízení Rolls-Royce SMR postaví. Kromě samotné přípravy projektu už ČEZ s britským partnerem uzavřel také smlouvu o provedení přípravných prací, označovanou jako Early Works Contract. Ta má zajistit přípravu projektové, technické a licenční dokumentace potřebné pro další povolování stavby.

Do dodavatelského řetězce se mohou zapojit také české společnosti. Příkladem je Škoda JS ze Skupiny ČEZ, kterou si Rolls-Royce SMR vybral jako dodavatele pohonů regulačních tyčí. Ty jsou důležitou součástí řízení výkonu reaktoru. Firma má dodávat tyto komponenty pro každý modulární reaktor daného typu bez ohledu na to, kde bude postaven.

Projekt prochází posuzováním vlivů na životní prostředí

ČEZ předložil dokumentaci EIA Ministerstvu životního prostředí 12. října 2026. Záměr je v českém Informačním systému EIA veden pod názvem Nový jaderný zdroj SMR v lokalitě Temelín a pod kódem MZP528. Dokumentace byla zveřejněna 19. října. Lidé se k ní mohou písemně vyjádřit do středy 18. listopadu 2026.

Posuzování má vyhodnotit možné vlivy plánovaného zdroje na okolí a určit případná opatření, která by negativní dopady omezila. Ministerstvo životního prostředí nyní dokumentaci podrobně zkoumá, zajistí oponentní posudek a uspořádá veřejné projednání. ČEZ očekává dokončení procesu EIA do konce roku 2027.

Dokumentace a další podklady jsou dostupné v Informačním systému EIA. Vyjádření může podat kdokoliv, nejen obyvatelé Jihočeského kraje.

ČEZ považuje dostupnost vody za zvládnutelnou

Jedním z důležitých témat posuzování je dostupnost vody pro chlazení. Horní Rakousko upozorňuje na možné problémy v důsledku klimatických změn a zhoršování sucha. Podle rakouských představitelů by kolem roku 2080 mohly nastávat situace, kdy bude chladicí vody nedostatek až jedenáct měsíců v roce.

ČEZ s takovým hodnocením nesouhlasí. Podle společnosti patří dostupnost vody mezi základní kritéria při výběru a přípravě lokalit pro malé modulární reaktory. V Temelíně proto provádí průzkumy a dlouhodobý monitoring vodních zdrojů. Dosavadní výsledky podle ČEZ potvrzují, že dostupnost vody nebude překážkou ani při zohlednění očekávaného zhoršování sucha.

Stávající české jaderné elektrárny využívají chladicí věže, v nichž voda opakovaně cirkuluje a ochlazuje se odpařováním. Systém tak není přímo závislý na okamžitém průtoku řeky, potřebuje však průběžně doplňovat vodu ztracenou odpařováním. U nových zdrojů lze podle předložených podkladů zvažovat také hybridní nebo suché chlazení.

Horní Rakousko kritizuje bezpečnost a nejistotu kolem technologie

Plánovaný reaktor vyvolává dlouhodobý odpor také za českými hranicemi. Horní Rakousko požaduje důkladnější posouzení možných přeshraničních dopadů a kritizuje zejména to, že konečná podoba a parametry reaktoru zatím nejsou definitivně stanoveny. Jako referenční technologie se přitom v dokumentaci objevuje právě řešení společnosti Rolls-Royce SMR.

Rakouská strana se zapojila už do předchozí fáze přeshraničního posuzování a tehdy vznesla 75 požadavků. Podle jejího předběžného hodnocení česká strana čtyři z nich splnila úplně, 46 převážně a 22 částečně. Tři požadavky podle rakouského vyhodnocení nebyly splněny vůbec. Dva z nich se týkají zásadních otázek jaderné bezpečnosti.

Další výhrady se týkají posuzování celého jaderného areálu, nikoli pouze nového modulárního reaktoru. Horní Rakousko požaduje zohlednit také souběh stávajících a plánovaných zařízení v Temelíně a možné následky závažné havárie. Kriticky se k projektu stavějí rovněž některé ekologické organizace v Česku. Sdružení Calla například upozorňuje na obtíže spojené s hodnocením technologie, která ještě není dokončena a licencována, a požaduje dopracování dokumentace.

Rakousko nabízí obyvatelům vzory připomínek

Hornorakouský zemský radní pro životní prostředí Stefan Kaineder ze strany Zelených představil další postup kampaně proti plánovanému reaktoru. Zemská vláda a protijaderné organizace vyzývají obyvatele, aby se zapojili do přeshraničního připomínkování. Nabízejí jim vzorová stanoviska, návod k jejich podání a také právní podporu. Obyvatelé Horního Rakouska mohou své připomínky zasílat do 4. prosince 2026.

Odpor vůči rozšiřování jaderné energetiky v Temelíně není nový. Už v roce 2022 se při reportáži v rakouských obcích poblíž českých hranic objevovaly obavy místních obyvatel, zejména z jaderné bezpečnosti a nakládání s vyhořelým palivem. Kriticky se tehdy vyjadřovali také někteří představitelé příhraničních obcí.

Přeshraniční posuzování však neznamená, že by Rakousko mohlo výstavbu českého jaderného zdroje samo zakázat. Jeho smyslem je umožnit sousedním státům uplatnit připomínky k možným dopadům projektu a zajistit, aby se jimi české úřady při rozhodování zabývaly.