Zelený led na Lipně zaujal vědce i satelity. Neobvyklý jev souvisí se sinicemi

Neobvyklé zelené zabarvení ledu na lipenské přehradě zaznamenali na přelomu let 2025 a 2026 návštěvníci i odborníci. Jev byl natolik výrazný, že jej zachytily také snímky evropského programu Copernicus, které umožňují sledovat změny ve vodních plochách z oběžné dráhy.

Na fenomén upozornili vědci z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Podle jejich analýz způsobila zelené zabarvení vysoká koncentrace sinic, které se při zamrzání vody udržely v blízkosti hladiny a promítly se do struktury vznikajícího ledu.

Satelity Sentinel-2 odhalily rozsah jevu

Družice Copernicus Sentinel-2 pořídila snímky oblasti v polovině prosince 2025. Na nich bylo patrné výrazné zelené zbarvení zejména ve střední části nádrže, zatímco severozápadní oblast vykazovala běžné světlé odstíny zimního ledu bez známek zvýšené koncentrace sinic.

V jihovýchodní části nádrže zůstala voda místy nezamrzlá a i zde satelitní data zaznamenala projevy vodního květu. Díky pravidelnému snímkování umožňují tyto technologie sledovat změny ve vodním prostředí v průběhu času a porovnávat jejich vývoj.

Sinice přetrvaly i během zimního období

Mikroskopické rozbory potvrdily přítomnost sinice Woronichinia naegeliana, která se na Lipně objevuje i během teplejších částí roku. Odborníci uvádějí, že v této lokalitě mohou sinice přetrvávat déle než na jiných českých přehradách, kde jejich výskyt obvykle s příchodem chladnějšího období výrazně slábne.

Na konci roku 2025 podle vědců přispěly k neobvyklé situaci stabilní meteorologické podmínky, například slabý vítr a dostatek slunečního svitu. Pod tenkým a místy průhledným ledem tak vznikaly zelené plochy viditelné jak ze břehu, tak ze satelitních snímků. Po následném sněžení se intenzita zbarvení postupně snížila.

Význam pro sledování kvality vody

Podledový výskyt sinic v zimním období je relativně vzácný a jeho rozsah na Lipně odborníci považují za neobvyklý. Souvisí podle nich s dlouhodobým přísunem živin do nádrže, zejména fosforu, a také s proměnlivými klimatickými podmínkami, které mohou ovlivňovat sezónní dynamiku vodních ekosystémů.

Satelitní data programu Copernicus dnes slouží jako důležitý nástroj pro monitoring vodních ploch. Družice Sentinel-2 snímají povrch Země v několika spektrálních pásmech a pravidelně se vracejí nad stejnou oblast, což umožňuje sledovat vývoj podobných jevů v čase.

Lipenská přehrada, největší vodní plocha v Česku, je dlouhodobě sledována z hlediska kvality vody i ekologických změn. Aktuální pozorování ukazují, že zimní projevy vodních organismů mohou být v budoucnu častější, což zvyšuje význam pravidelného monitoringu a výzkumu.