Zima zvyšuje rizika pro lidi bez domova. Pomoc v kraji funguje, chybí však dostupné bydlení

Život venku rychle zhoršuje zdraví i psychickou kondici

Pobyt na ulici zatěžuje organismus v každém ročním období. Kromě zimních mrazů představují riziko i letní vedra, vlhko a dlouhé hodiny bez možnosti se osprchovat, převléknout nebo bezpečně odpočívat. K tomu se přidává nepravidelná strava, drobná poranění a trvalý stres.

Lékařka Armády spásy Andrea Pekárková popisuje, že tyto faktory se postupně sčítají a vedou k rychlejšímu zhoršování chronických nemocí. U mnoha lidí se objevují i psychické potíže, například úzkosti nebo deprese.

Závislost nebývá vždy příčinou, často vzniká až později

Ve veřejném prostoru se bezdomovectví často spojuje s alkoholem či drogami. Zkušenosti pracovníků služeb ale ukazují, že závislost nebývá vždy důvodem ztráty bydlení. U části lidí se rozvine až po delším pobytu venku, kdy slouží jako způsob, jak zvládat náročné podmínky a izolaci.

Jakmile se závislost prohloubí, návrat do stabilního prostředí je složitější. Lidé hůře dodržují pravidla ubytování, ztrácejí motivaci a často i kontakt s rodinou nebo zaměstnáním, což se následně promítá i do jejich zdravotního stavu.

Terénní práce, zdravotní péče i specializované domy

Armáda spásy poskytuje pomoc v několika formách – od terénních programů přes denní centra až po zdravotní služby. V některých městech provozuje ordinace určené lidem, kteří se do běžného zdravotního systému dostávají obtížně. Cílem je zachytit zdravotní problémy včas a nabídnout základní ošetření.

Důležitou roli mají také pobytové služby. „Suché“ domy jsou určeny lidem, kteří chtějí abstinovat, zatímco „mokré“ domy poskytují stabilní prostředí i těm, kteří mají s alkoholem potíže. Tyto služby pomáhají udržet kontakt s klienty a stabilizovat jejich situaci, i když samotná změna vyžaduje jejich aktivní spolupráci.

Zimní měsíce v kraji: krizový režim a „teplá židle“

V zimě se ukazuje, jak rychle může být ohroženo zdraví lidí bez domova. V únoru 2025 přešla některá zařízení v Jihočeském kraji do krizového režimu. V Českých Budějovicích se denní centrum v azylovém Domě sv. Pavla zaplňovalo už brzy ráno a denně jím procházely desítky lidí.

Kapacity nocleháren byly v nejchladnějších dnech naplněné. Když už nebylo volné lůžko, mohli lidé alespoň přespat v teple na židli. Pracovníci zaznamenali i případy, kdy museli zájemce odmítnout, nebo situace, kdy lidé neměli prostředky na úhradu noclehu. Pomohl projekt „Budějcká noclenka“, který dokázal uhradit přespání nejohroženějším.

Krizový režim využívala také zařízení v Jindřichově Hradci a Táboře. V Českém Krumlově funguje několik let služba „Teplá židle“ v prostorách Českého červeného kříže, která poskytuje alespoň krátkodobé zázemí v teple.

Dlouhodobé řešení vyžaduje dostupné bydlení a návazné služby

Národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa upozorňuje, že bezdomovectví je propojením několika oblastí – sociálních dávek, dostupných služeb a hlavně dostupného bydlení. Bez těchto tří prvků se lidé často vracejí zpět na ulici.

V praxi je to vidět i v Českých Budějovicích a okolí. Noclehárny a denní centra poskytují základní podporu, ale bez možnosti navázat na stabilní bydlení a dlouhodobější péči je návrat do běžného života obtížný. Každý další měsíc na ulici přitom zvyšuje riziko zhoršení zdravotního stavu i vzniku závislosti.

V Jihočeském kraji se na financování sociálních služeb podílejí kraj i stát. Kraj na svém sociálním portálu zveřejňuje systém dotací pro poskytovatele služeb. Pro lidi bez domova je však zásadní, aby jednotlivé služby na sebe navazovaly a nabízely cestu od základní pomoci až po možnost dlouhodobého bydlení.