Horko v bytech může být během letních dnů nepříjemné, zvlášť když se místnosti přes den rozpálí a teplo v nich zůstává až do večera. Pomoci mohou jednoduchá opatření bez klimatizace – stínění oken, správné větrání, větrák se zmrazenými lahvemi nebo mokré povlečení. Důležitý je také dostatek tekutin a pozornost k příznakům přehřátí.
Rozpálený byt může v horkých dnech znepříjemnit nejen odpoledne, ale také noc. Pokud není k dispozici klimatizace, lze teplotu a pocit horka alespoň částečně zmírnit jednoduchými opatřeními. Základem je zabránit zbytečnému ohřívání místnosti a větrat hlavně v době, kdy je venku chladněji.
Velkou část tepla do interiéru přináší přímé sluneční záření. Pomoci proto mohou žaluzie, rolety nebo závěsy, které je vhodné zatáhnout ještě předtím, než slunce začne místnost výrazně zahřívat.
Větrání má největší smysl ve chvíli, kdy je venkovní vzduch chladnější než vzduch uvnitř. Typicky jde o pozdní večer, noc a časné ráno. Během nejteplejší části dne je naopak vhodné okna zavřít a bránit pronikání horkého vzduchu do bytu.
Samotný větrák vzduch v místnosti neochlazuje, ale jeho proudění pomáhá odvádět teplo od těla a zvyšuje odpařování potu. Větrák lze využít také společně se zmrazenými PET lahvemi naplněnými vodou.
Zmrazené lahve stačí postavit před proud vzduchu a umístit je do misky nebo na tác, který zachytí vznikající kondenzovanou vodu. Při zmrazování je ale není vhodné plnit až po okraj, protože voda při zamrznutí zvětšuje svůj objem.
Jednoduchou možností je také mokrá látka v otevřeném okně. Část povlečení lze namočit ve studené vodě, vyždímat a večer nebo v noci přehodit přes otevřené okno. Proudící vzduch se při kontaktu s vlhkou látkou může částečně ochladit.
Smysl má tento způsob především tehdy, když je venku skutečně chladněji než uvnitř. Při vysoké venkovní vlhkosti bude jeho účinek menší.
Úlevu nemusí přinést jen ochlazování samotného bytu. Příjemně může působit například krém uložený v lednici, který při nanesení ochladí pokožku. Vhodná je také vlažná sprcha nebo krátký studený obklad na zápěstí, krk či kotníky.
V horku může osvěžit také máta nebo studená melounová tříšť. Vodní meloun lze nakrájet na menší kousky, zmrazit a následně rozmixovat. Podle chuti lze přidat několik kapek citronové šťávy.
Při vysokých teplotách je důležité pravidelně doplňovat tekutiny a nečekat až na výrazný pocit žízně. Pokud má člověk od lékaře stanovené omezení příjmu tekutin, měl by se řídit jeho doporučením.
Větší pozornost si zaslouží především senioři, malé děti, těhotné ženy a lidé s chronickými onemocněními, kteří mohou horko snášet hůře.
Silná bolest hlavy, závratě, nevolnost, výrazná únava nebo zmatenost mohou signalizovat, že organismus horko nezvládá. Varovným příznakem může být také horká a suchá kůže.
Při podezření na závažné přehřátí je potřeba člověka přesunout do chladnějšího prostředí a začít ho ochlazovat. Při zhoršování stavu je namístě vyhledat akutní zdravotní pomoc.
Další doporučení k ochraně zdraví během horkých dnů zveřejňuje Státní zdravotní ústav a také Český hydrometeorologický ústav.