Lipno pod zeleným ledem: vědci popsali zimní květ sinic

Hydrobiologové z jižních Čech nyní podrobně vyhodnotili zimní jev, který byl na Lipně poprvé viditelný už kolem Vánoc. Sinice zůstaly aktivní i pod ledem a jejich množství podle satelitních dat dosáhlo mimořádně vysokých hodnot. Vědecké týmy to vnímají jako signál, že se nádrž může v dalších letech potýkat s častějšími vodními květy.

Neobvyklé zelené zabarvení ledu, kterého si lidé všimli už kolem Vánoc, potvrdily snímky družicového systému Copernicus. Záběr z 18. prosince 2025 ukazuje nejvýraznější zbarvení ve střední části nádrže, zatímco severozápadní oblast působila běžněji a bez výrazných známek sinic.

Koncentrace chlorofylu dosáhly hodnot typických pro léto

Vědci vyhodnocovali satelitní data podle koncentrace chlorofylu, který slouží jako nepřímý ukazatel množství sinic a řas. Průměrná hodnota pro celou nádrž byla téměř 200?µg/l, v místech s největším nahromaděním biomasy se odhady pohybovaly až kolem 600?µg/l.

Takto vysoké hodnoty bývají obvyklé spíše v letních měsících na silně zatížených rybnících. Zimní výskyt podobné biomasy je ve středoevropských podmínkách neobvyklý. Podle odborníků to naznačuje, že ekologická rovnováha nádrže je narušená a riziko opakovaných vodních květů se zvyšuje.

Analýza pomocí umělé inteligence

Vyhodnocení snímků provedl tým z Biologického centra AV?ČR v Českých Budějovicích. Využil nástroj RWQForecast, který kombinuje spektrální data ze Sentinel-2 s modely strojového a hlubokého učení. Výstupy umožňují sledovat vývoj v čase i identifikovat oblasti s nejvyšší koncentrací chlorofylu.

Pro regionální sledování je metoda přínosná zejména tím, že umožňuje pravidelně monitorovat rozsáhlou vodní plochu i v období, kdy je přístup na led omezený. Pro jižní Čechy je to důležité i vzhledem k významu Lipna pro turistiku.

Proč sinice přetrvaly i v zimě

Za běžných okolností část sinic v zimě klesá do hlubších vrstev a na hladině se neudržuje v tak vysoké koncentraci. Podle odborníků však letos sehrála roli kombinace dlouhodobého přísunu živin a postupných změn, které se v nádržích projevují s časovým odstupem.

V diskusi o příčinách se zmiňuje vliv eutrofizace, počasí i lidské aktivity v okolí břehů. Do nádrže mohou přitékat živiny z obcí, rekreačních zařízení i z krajiny. Takové zatížení se ve vodě neprojeví okamžitě, ale může se kumulovat řadu let.

Vědecké týmy nyní sledují, jak se zimní situace promítne do roku 2026. Rozhodující bude jarní a letní období, kdy se ukáže, zda byl „zelený led“ ojedinělým jevem, nebo předzvěstí častějších vodních květů.