Česká konference rektorů zahájila diskusi o budoucím financování vysokých škol. Mezi tématy je možné zavedení zápisného, stabilnější střednědobé financování, kontrakty zaměřené na potřebné obory i dlouhodobé investice do univerzitních kampusů. Rektoři se zároveň chtějí podílet na přípravě nového zákona o vysokých školách.
Rektoři českých veřejných vysokých škol znovu otevřeli otázku širšího zapojení studentů do financování studia. Jednou z diskutovaných možností je zavedení zápisného jako určité formy spoluúčasti. Návrh je součástí priorit, které si stanovila Česká konference rektorů pro období 2026–2027.
Prioritní dokument schválilo plénum konference 19. února 2026 na svém zasedání v Českých Budějovicích. Rektoři dlouhodobě upozorňují na potřebu větší předvídatelnosti financování, aby školy měly jasnější rámec pro plánování rozvoje v několikaletém horizontu. Otázce financování se opakovaně věnuje také Rada vysokých škol.
Diskuse o možné spoluúčasti studentů vychází z úvah o širším zapojení vícezdrojového financování. Vedle státní podpory se zmiňuje i role krajů, zaměstnavatelů či dalších partnerů. V případě studentů by případná forma příspěvku musela být nastavena tak, aby zachovala dostupnost studia, například prostřednictvím stipendií či jiných podpůrných mechanismů pro sociálně slabší.
Studium na veřejných vysokých školách je v České republice standardně bez školného. Již dnes však existují zákonem stanovené poplatky, například při překročení standardní doby studia nebo při dalším studiu v obdobném programu. Debata rektorů směřuje k hledání případné další, dlouhodobě udržitelné a předvídatelné formy příspěvku.
Další prioritou je zavedení stabilnějšího střednědobého financování, které by umožnilo školám plánovat investice, personální rozvoj i kapacity studijních programů bez výrazných meziročních výkyvů. Rektoři rovněž navrhují rozpracovat model takzvaného kontraktového financování.
V tomto systému by stát ve spolupráci s vysokými školami definoval potřebu absolventů v určitých oborech, kde je na trhu práce dlouhodobý nedostatek odborníků. Financování by se pak více navazovalo na naplnění těchto strategických cílů.
Významnou oblastí zůstávají investice do infrastruktury. Podle priorit konference je nezbytné zajistit dlouhodobě udržitelné financování obnovy a rozvoje kampusů, kolejí, menz i přístrojového vybavení. Rektoři počítají s kombinací veřejných prostředků a dalších zdrojů, přičemž důležitou roli má hrát také posílení institucionálního financování, které umožňuje školám stabilní plánování.
Rektoři se chtějí aktivně zapojit do přípravy nového zákona o vysokých školách, jehož věcný záměr má podle plánu předložit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do konce roku 2026. Připravovaná legislativa má řešit otázky kvality vzdělávání, akreditací, řízení a financování vysokých škol i vymezení pravomocí uvnitř univerzit.
Součástí priorit je také podpora zapojení vysokých škol do bezpečnostního a obranného výzkumu a odborná debata o struktuře studijních programů tak, aby jejich nabídka odpovídala dlouhodobým potřebám společnosti i ekonomiky. Diskuse o financování a směřování vysokého školství tak vstupuje do další fáze, jejímž cílem je nastavit stabilní a předvídatelné podmínky pro další rozvoj univerzit.