Na dvou komínech písecké teplárny byly instalovány hnízdní budky pro sokola stěhovavého. Kamerový monitoring už zaznamenal pár, který se o nové místo intenzivně zajímá a může zde zahnízdit. Projekt má podpořit ochranu tohoto ohroženého druhu a zároveň přispět k přirozené regulaci městské populace holubů.
Město Písek ve spolupráci s odborníky umístilo v polovině února dvě speciální hnízdní budky na komíny v areálu Teplárny Písek. Jedna z budek se nachází přibližně ve výšce 90 metrů, druhá je instalována na komíně výtopny Samoty. Vysoké průmyslové stavby mohou podle ochranářů vhodně nahradit skalní stěny, které sokolům v krajině často chybějí.
Krátce po instalaci zachytily kamery pohyb dospělého páru. Záběry naznačují, že si ptáci nové místo prohlížejí a mohou jej využít k hnízdění. Monitoring probíhá prostřednictvím fotopastí a kamer tak, aby nebyl narušen přirozený průběh zahnízdění.
Osazení budek vyžadovalo specializované výškové práce. Konstrukce musely být pevně ukotveny, aby odolaly větru i nepříznivému počasí. Vnitřní část je vyplněna keramzitem, který pomáhá odvádět vlhkost a udržovat stabilní prostředí. Vstup do budky je orientován tak, aby byl chráněn před převládajícími větry.
Sokol stěhovavý se ve městech často živí holuby, kteří tvoří významnou část jeho potravy. Přítomnost dravce může přispět k přirozené regulaci jejich početnosti, aniž by bylo nutné využívat jiné zásahy. Projekt tak spojuje podporu chráněného druhu s praktickým přínosem pro městské prostředí.
Sokol stěhovavý patří v České republice mezi kriticky ohrožené a zákonem chráněné druhy. Vlastní hnízdo si nestaví, v přírodě využívá skalní římsy či jiné vyvýšené plochy. Umělé budky ve velkých výškách mu mohou nabídnout bezpečné a klidné prostředí.
V podmínkách střední Evropy snáší samice obvykle tři až čtyři vejce na přelomu března a dubna. Inkubace trvá přibližně měsíc a na péči o mláďata se podílí oba rodiče. Pokud si pár nové místo oblíbí, může se na něj vracet i v dalších letech.
Na monitoringu a ochraně volně žijících živočichů v regionu se dlouhodobě podílí také Záchranná stanice živočichů Makov. Odborníci ze stanice se zapojují do terénních aktivit a sledují vývoj projektu, jehož cílem je vytvořit vhodné podmínky pro návrat tohoto výjimečného dravce do městského prostředí.