Šumavští rysi přibývají, populace však zůstává izolovaná

Přeshraniční monitoring rysa ostrovida na Šumavě přinesl v sezoně 2024/2025 velmi pozitivní výsledky. Fotopasti zaznamenaly 27 samostatně žijících rysů a 22 koťat, což je jeden z nejsilnějších ročníků od začátku sledování. Stejný počet mláďat byl naposledy potvrzen v sezoně 2018/2019.

Stabilní výskyt rysů potvrzuje i situace v jižní části Šumavy, která je nejbližší velkou přírodní oblastí pro obyvatele Českých Budějovic a okolí. Rysi se zde drží dlouhodobě a monitoring ukazuje, že se jim v této části pohraničí daří.

Společný monitoring Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les probíhá od roku 2009. Aktuální výsledky řadí sezonu 2024/2025 mezi nejsilnější za celou dobu sledování a potvrzují stabilní základ populace na obou stranách hranice.

Monitoring potvrdil 12 samic, 8 samců a další jedince bez určeného pohlaví

V uplynulé sezoně zoologové identifikovali 27 samostatných rysů. Z toho 12 byly samice, 8 samci a u 7 jedinců se pohlaví nepodařilo určit. Díky doplňkovým záběrům z jiných projektů měli odborníci více snímků samic s mláďaty, což umožnilo přesnější vyhodnocení.

U všech dvanácti samic se podařilo potvrdit koťata. Jedna rysice vyvedla tři mláďata, osm samic mělo dvě koťata a tři samice jedno. Jde o mimořádně silný ročník, který výrazně posiluje celkovou populaci.

Populace je stabilní, ale stále izolovaná

Monitoring neslouží jen k počítání jedinců. Dlouhodobá data pomáhají sledovat pohyb zvířat, jejich území i případné změny, které by vyžadovaly zásah ochranářů. Odborníci upozorňují, že přeshraniční populace na Šumavě je stále poměrně izolovaná od dalších oblastí výskytu.

Propojení s dalšími regiony by podle nich zvýšilo genetickou pestrost a posílilo odolnost populace vůči výkyvům nebo ztrátám. Izolace je proto jedním z hlavních témat, která monitoring dlouhodobě sleduje.

Jak monitoring probíhá: dvě fotopasti proti sobě a unikátní kresba srsti

Monitorované území obou parků má rozlohu 820 km2. Fotopasti jsou instalovány na 69 stanovištích a v terénu zůstávají přibližně 100 dní. Celkem se používá 109 zařízení. Umisťují se zejména k lesním cestám, stezkám a místům, kde rysi značkují.

Pro spolehlivou identifikaci je potřeba zachytit oba boky zvířete, proto se fotopasti staví proti sobě. Kresba srsti je u každého rysa jedinečná a funguje podobně jako lidský otisk prstu, což umožňuje rozlišit jednotlivé jedince bez nutnosti odchytu.

Rysi na Šumavě se často dožívají vysokého věku

Dlouhodobá data ukazují, že někteří rysi v národních parcích dosahují neobvykle vysokého věku. Mezi nejstarší patří rysice Nora a rys Kiku, oba ve věku 14 let. Mezi nedávno sledovanými staršími rysicemi je například Geli, narozená v roce 2013. Průměrný věk rysů, kteří byli zachyceni alespoň dva roky po sobě, činí 6,1 roku.

Rys je v Česku přísně chráněný

Rys ostrovid patří mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožený. Ačkoli je podle myslivecké legislativy veden jako zvěř, jeho lov je zakázaný. Ochranu doplňují i evropské předpisy. Odborníci upozorňují, že největší riziko představuje nelegální lov a doprava, protože rysi potřebují rozsáhlé lesní komplexy bez výrazných bariér.

V minulosti pomohl mezinárodní projekt 3Lynx, který sjednotil monitoring ve střední Evropě a testoval společné postupy. Aktuální výsledky ze Šumavy a Bavorského lesa ukazují, že dlouhodobá spolupráce přináší výsledky – rysi se v pohraničí drží a vyvádějí mláďata v počtech, které jsou v evropském kontextu výjimečné.