V Českých Budějovicích zavlála sokolská vlajka. Kraj připomněl oběti nacistických represí

Před budovou Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích 8. října zavlála sokolská vlajka. Kraj se tím připojil k Památnému dni sokolstva, který připomíná členy Sokola pronásledované nacistickým režimem. Památný den odkazuje především k represím z roku 1941, kdy následovala zatýkání představitelů České obce sokolské a dalších členů organizace.

Před budovou Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích ve čtvrtek 8. října 2026 zavlála sokolská vlajka. Jihočeský kraj se tím připojil k připomínce Památného dne sokolstva, který připadá na 8. října a připomíná oběti nacistických represí z řad členů Sokola.

Vyvěšení vlajky se zúčastnila také náměstkyně hejtmana pro oblast sociálních věcí Lucie Kozlová. Jihočeský kraj se k připomínce Památného dne sokolstva připojuje pravidelně od roku 2019.

Kraj tím připomíná nejen historické události spojené s nacistickou okupací, ale také význam sokolského hnutí a hodnoty, které s ním byly historicky spojovány. Podle Lucie Kozlové je důležité podobné mezníky českých dějin připomínat a neztrácet o nich povědomí.

Památný den sokolstva připadá na 8. října. Připomíná oběti nacistických represí proti členům Sokola a od roku 2019 je 8. říjen také významným dnem České republiky.

Represe proti Sokolu vyvrcholily v říjnu 1941

Památný den sokolstva odkazuje k událostem roku 1941, kdy nacistický režim zasáhl proti České obci sokolské. V noci ze 7. na 8. října byla zahájena takzvaná Akce Sokol, při které byli systematicky zatýkáni představitelé vedení České obce sokolské, žup a místních jednot.

Podle Vojenského historického ústavu Praha se zásah dotkl přibližně 1 500 sokolů. Většina zatčených byla vězněna a následně převezena přes Malou pevnost v Terezíně do koncentračního tábora v Osvětimi.

Represím proti Sokolu předcházela další opatření nacistického režimu. Členové organizace se zapojovali také do domácího odboje a řada z nich se konce války nedožila. Právě jejich osudy si Památný den sokolstva připomíná.

Sokol vznikl v roce 1862

Sokol vznikl v Praze 16. února 1862 jako Tělocvičná jednota pražská z iniciativy Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Už od počátku nešlo pouze o tělesné cvičení. Součástí činnosti byly také vzdělávací, kulturní a společenské aktivity a důraz na rozvoj člověka po tělesné i duševní stránce.

Sokolské hnutí se postupně rozšířilo po českých zemích a stalo se významnou součástí společenského života. Během své historie bylo několikrát zakázáno, po roce 1989 však bylo znovu obnoveno. Česká obec sokolská dnes sdružuje desítky tisíc členů napříč republikou a nabízí sportovní, pohybové, kulturní i společenské aktivity.

V jižních Čechách jsou tisíce členů

Sokolské jednoty mají dlouhou tradici také v jižních Čechách. Podle přehledu České obce sokolské pro rok 2026 eviduje Jihočeská župa ve sportovních oddílech 3 507 členů, z nichž 2 179 tvoří mládež. Členové působí v 68 oddílech.

Župa Šumavská podle stejného přehledu eviduje 244 členů v osmi sportovních oddílech. V obou jihočeských župách tak bylo v roce 2026 ve sportovních oddílech evidováno celkem 3 751 členů.

Celorepublikově měla Česká obec sokolská podle údajů zveřejněných v únoru 2026 celkem 162 673 členů, 42 žup a 1 029 tělocvičných jednot.

Podrobnější údaje o členské základně v jednotlivých župách zveřejňuje Česká obec sokolská v dokumentu Přehled počtu členů ve sportovních oddílech po župách pro rok 2026.