Vesnické hospody mizí. Obce v jižních Čechách hledají cesty, jak je udržet

Vesnické hospody z českého venkova postupně mizí. V Jihočeském kraji se je část starostů snaží udržet alespoň jako místo, kde se lidé mohou potkávat, pořádat akce a trávit společný čas. Některé obce pomáhají sníženým nájemným nebo vlastními aktivitami, jinde se vedení obce ujímá provozu přímo.

Podle dat pivovaru Plzeňský Prazdroj zaniklo v obcích do 5?000 obyvatel za posledních pět let přibližně 1?500 hospod. V posledním sledovaném roce se však objevily i nové podniky, což podle pivovaru ukazuje, že zájem o venkovské hospody přetrvává, i když se změnily podmínky jejich provozu.

Co venkovské hospody nejvíce zatěžuje

Provoz hospod v menších obcích ovlivnila pandemie covidu a následné zdražení energií a dalších nákladů. V malých vesnicích často stačí změna návyků několika rodin a tržby výrazně klesnou. Pivovar upozorňuje, že pro mnoho podniků je klíčový prodej piva, a pokud se sníží jeho odbyt, hospoda se dostává do potíží.

Podle dostupných údajů chodilo v roce 2019 do vesnické hospody alespoň jednou za dva týdny 67?% lidí, později to bylo 62?%. Prazdroj uvádí, že bez hospody je dnes na venkově několik stovek až téměř tisíc obcí.

Starostové: hospoda je pro obec důležitým místem

V jižních Čechách se do záchrany hospod zapojují přímo starostové. V mnoha obcích je hospoda posledním veřejným prostorem, kde se lidé pravidelně setkávají mimo úřad nebo hasičárnu. Když podnik skončí, často s ním zmizí i přirozené centrum komunitního života.

Bečice na Budějovicku: provoz převzal starosta

V Bečicích u Týna nad Vltavou začal hospodu provozovat starosta Petr Dvořák s manželkou. Podnik byl několik měsíců zavřený a obec nenašla dlouhodobého nájemce. Hospoda tak funguje v omezeném režimu, převážně v pátek, případně při domluvených akcích. V létě se uvažuje o rozšíření provozu, v zimě naráží častější otevření na náklady na vytápění.

Bečice mají kolem stovky obyvatel a podle obce chodí na pravidelný páteční večer zhruba patnáct lidí. Provoz staví na jednoduchém konceptu: dobře ošetřené pivo, drobná zábava a pravidelnost.

Hamr na Třeboňsku: nižší nájem a obecní akce

V Hamru na Třeboňsku, kde žije asi 350 obyvatel, obec hospodu nepřebírá, ale snaží se ji udržet sníženým nájemným a podporou akcí, které přivedou návštěvníky. Postupně se zlepšuje i okolí budovy – přibyly stojany na kola, terasa a plánuje se dobíjecí místo pro elektrokola.

Budova je větší a náklady na vytápění v zimě vysoké, což se odráží v provozu. V létě je hospoda otevřená častěji, v zimě spíše o víkendech nebo při akcích. Součástí objektu je také kadeřnictví a nově vybudovaná tělocvična pro hasiče.

Velešín na Krumlovsku: hospoda jako součást spolkového domu

Problémy s hospodou řeší i větší města. Ve Velešíně na Krumlovsku funguje pouze bistro, klasické hospody jsou až v místní části Holkov. Město proto plánuje nový spolkový dům, který by zahrnoval i prostory pro hospodu k pronájmu.

Projekt je však finančně náročný. Zastupitelé řeší varianty demolice a novostavby nebo rekonstrukce objektu na náměstí. Náklady se pohybují ve stovkách milionů korun a město počítá s tím, že bude potřebovat dotace i úvěr. Součástí návrhu je také sál pro společenské akce a zázemí pro spolky.

Podpora zvenčí: program Vesnice

Do podpory venkovských hospod vstupují i velké společnosti. Plzeňský Prazdroj uvádí, že prostřednictvím programu Vesnice investoval v posledních letech desítky milionů korun do více než tisícovky podniků. Pomoc zahrnuje například úpravy fasád, zahrádek nebo podporu akcí, které přitáhnou návštěvníky.

Jihočeská zkušenost ukazuje, že úspěch venkovské hospody závisí na kombinaci několika faktorů: rozumném provozu, podpoře obce a skupině lidí, kteří se do podniku pravidelně vracejí. Ať už jde o páteční večery v Bečicích, obecní akce v Hamru nebo plánovaný spolkový dům ve Velešíně, starostové stále častěji řeší, kde se jejich obec bude setkávat.