V makovici Hodinové věže ve Vimperku našli kapsli z roku 1858. Nová čeká na budoucí generace

Při opravě Hodinové věže státního zámku Vimperk našli památkáři časovou kapsli z roku 1858. Obsahovala listiny a mince včetně pamětního záznamu o požáru z roku 1857 a obnově financované knížetem Johannem Adolfem ze Schwarzenbergu. Na konci srpna 2026 pak do opravené makovice uložili novou měděnou schránku s mincí, vlaječkou města a dopisem starostky.

obrázek: V makovici Hodinové věže ve Vimperku našli kapsli z roku 1858. Nová čeká na budoucí generace
ilustrační

Při opravě Hodinové věže státního zámku Vimperk na Šumavě objevili památkáři časovou kapsli ukrytou v roce 1858. Schránka se nacházela v jedné z makovic, tedy plechových koulí na vrcholu věže. Po její obnově do ní 31. srpna 2026 uložili nové poselství určené budoucím generacím.

Nová kapsle má připomenout současnou podobu zámku a období, kdy celý areál prochází rozsáhlou obnovou. Její uložení zároveň symbolicky završilo druhou etapu dlouhodobého projektu Probouzení zimního zámku.

V makovici čekala schránka z roku 1858

Historická kapsle byla do věže uložena 25. srpna 1858 během obnovy zámku po ničivém požáru. Ten vypukl 20. července 1857 po úderu blesku a poškodil především horní část zámeckého areálu.

Uvnitř schránky se dochovaly listiny a mince. Hlavní pamětní list popisuje průběh požáru a následnou obnovu zámku. Připomíná také knížete Johanna Adolfa ze Schwarzenbergu, který financoval rekonstrukci vyhořelé části areálu.

Další listiny zachycují jména úředníků, stavitelů a řemeslníků, kteří se na tehdejší obnově podíleli. Historická kapsle tak uchovala informace nejen o samotné události, ale také o lidech spojených s obnovou zámku v 19. století.

Nová měděná kapsle připomene současnost

Do opravené makovice byla nová časová kapsle uložena 31. srpna 2026. Měděná tuba má rozměry 27,5 × 6 centimetrů. Opravená makovice má průměr přibližně 30 centimetrů. Novou schránku vyrobil místní klempíř.

Uvnitř je pamětní zámecká mince, vlaječka města Vimperk a dopis starostky Jaroslavy Martanové. Dopis zachycuje současnost města a obsahuje také vzkaz určený lidem, kteří budou ve Vimperku žít v budoucnu.

Součástí kapsle je rovněž poselství připomínající současnou podobu zámku a období jeho rozsáhlé obnovy. Při její případném otevření tak mají budoucí generace získat informace o tom, jak areál vypadal a kdo se na jeho obnově podílel.

Uložení kapsle završilo druhou etapu obnovy

Časová kapsle byla uložena v době, kdy skončila druhá etapa projektu Probouzení zimního zámku. Její uložení proto představuje symbolické zakončení několika let stavebních a památkových prací.

Vimperský zámek je ve správě Národního památkového ústavu od roku 2015. Dlouhodobá obnova areálu je rozdělena do několika etap a jako důležitý výchozí časový rámec byl zvolen rok 1857, tedy období velkého požáru a následné rekonstrukce zámku.

Druhá etapa stála přibližně 100 milionů korun

První etapa projektu probíhala v letech 2017 až 2021. Zaměřila se především na zpřístupnění dalších částí zámku návštěvníkům a vytvoření potřebného návštěvnického zázemí. Vznikly tři nové prohlídkové trasy a muzejní expozice a opravena byla významná část Horního zámku.

Investice v první etapě dosáhla 137 milionů korun. Projekt podpořila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu.

Druhá etapa probíhala v letech 2023 až 2026 a soustředila se především na odstranění stavebních havárií a zlepšení technického stavu Horního zámku. Její finanční objem dosáhl přibližně 100 milionů korun a práce byly hrazeny z vládního programu Péče o národní kulturní dědictví I.

Obnova se netýkala pouze technického stavu budov. Jedním z cílů bylo také sjednotit podobu Horního zámku. Jako výchozí období byl zvolen stav po požáru v roce 1857, což se promítlo například do řešení fasád, střech, krovů a truhlářských prvků.

Opravy se dotkly také vybraných částí interiérů, kde vzniklo nové zázemí pro správu zámku včetně kanceláří a zasedací místnosti.

Oprava věže odhalila další historické prvky

Samotná rekonstrukce Hodinové věže přinesla také nové poznatky o historii stavby. Při opravách se podařilo odhalit například pozůstatky malovaných nároží, gotický arkýř a renesanční portál.

Tyto prvky doplňují poznání historického vývoje vimperského zámku. Obnova současně navazuje na předchozí práce a postupně mění jednotlivé části rozsáhlého areálu.

Třetí etapa zamíří do Dolního zámku

Projekt Probouzení zimního zámku pokračuje také po dokončení druhé etapy. Třetí etapa se zaměří na Dolní zámek a především na záchranu mimořádně cenného renesančního sálu s malovaným záklopovým stropem o ploše přibližně 250 metrů čtverečních.

Třetí etapa obnovy má podle současného plánu začít na podzim 2026. Náklady se mají pohybovat kolem 100 milionů korun a prostředky na tuto část projektu přidělilo Ministerstvo kultury České republiky.

Vimperský zámek zůstává během obnovy otevřený. Návštěvníci mohou využít několik prohlídkových okruhů a navštívit Muzeum Vimperska. Do 1. listopadu 2026 je v zámku k vidění také výstava Vimperk, město mezi řádky: Příběh tiskařské slávy 1945–2003.


Další články